Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 6 bajtů ,  před 4 lety
m
Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) - interwiki clanek neni FA; kosmetické úpravy
'':''
 
== Historie ==
 
Zatímco za dob stěhování národů hovořila elita [[Germánské jazyky|germánskými jazyky]], ať už [[Langobardi]] nebo krátkodobě [[Frankové]], jindy se úředně užívalo [[Latina|latiny]]. Dvůr však nebyl určujícím elementem, prostý lid zůstával u staré latiny. Množství společných rysů s dalšími alpskými jazyky lze lépe vysvětlit dlouhodobou izolací od paduánsko-benátských nížin, jakýsi rétský (keltský snad s etruským původem) substrát je pravděpodobně výmyslem. Jednoznačně jazyk vyrostl na substrátu keltském či pokeltštěném Karnských Keltů a také předrománských Venetických, respektive Paleobenátských kultur. Toponyma jmen furlánských nížin jsou rozličných původů, prokazatelně je tam zanechali i nikdy zde nevládnoucí [[Slované]], [[Avaři]] a [[Maďaři]].
Donedávna byla furlánština mateřským jazykem tří čtvrtin Furlánska, za dvacet let (výzkum Institutu mezinárodní sociologie v Gorici 1977 a 1986 a poté studie ekonomického oddělení Univerzity Udine 1998) s rozvojem komunikačních médií ztrácela 1% podílu ročně. Číselně vyjádřená situace v regionu Furlánsko (bez Julského Benátska): 57,2% (ex 75%) pravidelných mluvčích, celkem 430 tisíc lidí, 20,3% příležitostných mluvčích, 19,9% rozumějících, avšak jazyk nepoužívajích a 2,6% nerozumějících furlánštině.
 
== Fonologický a fonetický charakter ==
 
Charakteristický úpadek samohlásek na konci slov, kromě a, měl za důsledek vytvoření stříšky (dlouhého vokálu) nad samohláskou uprostřed slova pro odlišení od podobně znějících slov, které však na této prostředním samohlásce mají přízvuk (âêîôû). Zvláštní furlánské dvojhlásky na místě přízvuku se vytvořily na rozdíl od italštiny, podobný jev však vidíme například ve španělštině. Nejčastější ie je v italštině zredukováno na e. Dalším změkčením je patrová výslovnost kja a gja namísto ka a ga (jedná se pouze o spojení se samohláskou a). Furlánština zakonzervovala stejně jako dolomitská ladinština latinské spojení samohlásek s l, tam kde je v italštine nahrazeno vyslovovaným j - flôr (it. fiore, květina, flóra, latinský originál flore).
 
== Gramatika ==
 
Signifikantním morfologickým znakem je rozlišování mužského a ženského rodu. Mužský rod končí vždy na souhlásku, rod ženský přidává koncovku e, oproti italskému o-a/ e-e (například alt-alte, it. alto-alta, česky vysoký-vysoká). U ženského rodu se velmi často pozměňuje ona souhláska, na níž končí rod mužský (mieç-mieze, blâf-blave,blanc-blancje). Pozoruhodná je tvorba množného čísla přidáním s, což se zakonzervovalo z latiny,podobně jako v ladinštině, výjimkou jsou některá slova v singuláru končící na l,li,t, ty se transformují na i, i, cj.
Furlánský jazyk můžeme směle od svého italského souseda odlišit i ve způsobu užívání jednotlivých slovesných časů. Stejně jako v italštině se setkáváme s konjunktivem (nejčastěji po předložce že pro vyjádření nejistoty); konjunktiv imperfekta i plusquamperfekta se k tomu ještě navíc opět vyskytuje v inverzní formě, čemuž říkáme optativ, typický například pro starou řečtinu nebo kavkazské jazyky a je ho možné také připodobnit k aoristu současné bulharštiny a středověké češtiny). Největším úderem příznivcům myšlenky, že by snad furlánština byla jen nářečím italštiny, je nepopiratelný fakt výskytu dvojitého složeného času v běžné mluvě. Dvojitý složený čas se utvoří pomocí již zmiňovaného nezbytného osobního zájmena, pomocného slovesa a dvou příčestí minulých. Je těžko pochopitelný i Italům a používá se ve specifických situacích; přibližně si ho lze představit jako čas vyjadřující aspekt náhodného či neočekávaného děje.
 
== ARLeF ==
 
Prezidentským dekretem byla v roce 2005 ustanovena instituce pro podporu furlánského jazyka a jeho každodenního užívání ARLeF (Agjenzie Regjonâl pe lenghe furlane, Regionální agentura pro furlánský jazyk). Instituce organizuje konference a semináře propagující jazyk, hudební a filmové festivaly, vydává populárně-naučné publikace, kalendář a časopis vědecké obce, aktualizuje italsko-furlanský slovník, pořádá výukové kurzy pro učitele společně s udinskou univerzitou, vytváří vědecké dokumentace, především zdokonaluje internetový toponomastický atlas. Organizace se účastní společných setkání institutů menšinových evropských jazyků i žurnalistů.
 
== Zdroje ==
* Stručný výtah ze středoškolské odborné činnosti Furlanština (autor Josef Běhounek) dostupná na vyžádání (behounekjosef@volny.cz)
 
{{Románské jazyky}}
{{portály|Jazyk}}
 
[[Kategorie:Románské jazyky]]
[[Kategorie:Jazyky Itálie]]
[[Kategorie:Jazyky Benátska]]
 
{{Link FA|lmo}}
1 084 464

editací