Periferní obrna lícního nervu: Porovnání verzí

'''Periferní obrna lícního nervu''' je častým neurologickým onemocněním. Periferní paréza s sebou přináší významný deficit motorický, senzitivní a senzorický. Snížená až vymizelá funkce mimického svalstva přináší pacientovi estetický i funkční problém a výrazně zhoršuje kvalitu pacientova života. Včasné zahájení správné [[rehabilitace]] je u této problematiky stěženístěžejní. Rehabilitace je individuálně přizpůsobená pacientům, pro co největší návrat funkčnosti orofaciální oblasti.

[[Lícní nerv]], latinsky nazývaný ''Nervus facialis'' je VII. hlavový nerv. Používá se pro něj i název intermediofacialis, protože ho funkčně rozlišujeme na n. facialis a n. intermedius. Jedná se o motorický nerv inervující mimické svaly obličeje, měkkých pokrývek lebečních a zevního ucha, rovněž inervuje zadní bříško m. digastricus, m. stylohyoideus a m. stapedius. N. intermedius je smíšený nerv, má vlákna senzitivní, senzorická a parasympatická. Inervuje slzní žlázu, žlázky dutiny nosní, ústní a paranasálních dutin, také galanulu sublingualis a submandibularis. <ref>{{citace monografie | jméno = Radomír | příjmení = ČIHÁK | titul = Anatomie 3 | odkaz na titul = Anatomie 3 | vydání = 2 | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 655 | isbn = 80-716-9140-2 }}</ref>

Příčiny periferní obrny lícního nervu mohou být různé. Velmi často se jedná o důsledky virových onemocnění, nejčastěji viru [[herpes simplex]] nebo [[herpes zoster]],; tyto jsou většinou doprovázeny herpetickou erupcí nebo bolestivostí v okolí ucha. <ref>{{Citace periodika | příjmení = AMBLER | jméno = Zdeněk | titul = Periferní paréza nervus facialis | periodikum = Interní medicína pro praxi | ročník = 12 | rok = 2010 | číslo = 9 | strany = 445-447 | issn: 1212-7299 }}</ref> Mezi bakteriálními infekcemi to je především [[lymeská borelioza]]. <ref>{{Citace periodika | příjmení = BOJAR | jméno = Martin | titul = Obrna lícního nervu | periodikum = Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie | ročník = 70 | rok = 2007 | číslo = 6 | strany = 613-624 | issn: 1210-7859 }}</ref>

Obrna lícního nervu může být způsobena i [[trauma (medicína)|traumatem]]. Nejčastěji se jedná o zlomeninu [[skalní kost|pyramidy]]. Příznaky posttraumatické léze mohou být patrné až několik dní po úrazu. Periferní léze lécníholícního nervu se ve ¾ případů považuje za takzvanou '''Bellovu obrnu'''. Můžeme ji nazývat i idiopatickou nebo esenciální. Incidence Bellovy obrny je asi 20–30 případů/ na 100 000 obyvatel/ za rok. Etiologie není ještě zcela známa, ale jedná se zřejmě o mononeuritidu pravděpodobně virového původu. <ref>{{Citace periodika | příjmení = AMBLER | jméno = Zdeněk | titul = Periferní paréza nervus facialis | periodikum = Interní medicína pro praxi | ročník = 12 | rok = 2010 | číslo = 9 | strany = 445-447 | issn: 1212-7299 }}</ref>

Prognóza je velmi závislá na rozsahu postižení. Bellova obrna mívá obvykle příznivou prognózu. Až 70-90 % případů se v průběhu 6 týdnů až 3 měsíců zcela upraví. Platí, že pokud je včasný nástup zlepšení a pozvolná progrese pokračuje i nadále, je možno předpokládat dobrou prognózu. <ref>{{Citace periodika | příjmení = AMBLER | jméno = Zdeněk | titul = Periferní paréza nervus facialis | periodikum = Interní medicína pro praxi | ročník = 12 | rok = 2010 | číslo = 9 | strany = 445-447 | issn: 1212-7299 }}</ref>

Klinickým projevem periferní léze lícního nervu je především paréza mimických svalů. Tvář je postižena na stejné straně jako se nachází léze. Na pacientovi můžemeje vidětviditelné vyhlazení vrásek jak na čele, tak u oční štěrbiny. Vzniká [[lagoftalmus]] a je patrný [[Bellův příznak]]. Není patrná nazolabiální[[nasolabiální rýha]]. Pokleslý ústní koutek vyvolává obtíže při pití, přijímání potravy a artikulaci. <ref>{{Citace periodika | příjmení = AMBLER | jméno = Zdeněk | titul = Periferní paréza nervus facialis | periodikum = Interní medicína pro praxi | ročník = 12 | rok = 2010 | číslo = 9 | strany = 445-447 | issn: 1212-7299 }}</ref>

ZačínámeRehabilitace pacienta začíná aplikací tepla na postiženou polovinu obličeje. MůžemeMohou použítbýt použity horké zábaly, [[solux]] nebo [[parafín]]. Zábaly aplikujemese aplikují po dobu jedné hodiny dvakrát denně. Solux a parafín nechámese nechá působit dvacet minut dvakrát denně. V akutním stádiu můžemelze použít i jemnou masáž. PostupujemePostupuje se vždy kraniálně, abychomaby vyvážilise vyvážil pokles v důsledku [[hypotonie]] svalů. MůžemeMůže se využít i jemné poklepávání pro tonizační účinek. <ref>{{citaceCitace monografie | jméno = Jana | příjmení = HROMÁDKOVÁ | titul = Fyzioterapie | odkaz na titul = Fyzioterapie | vydání = 1 | vydavatel = H | místo = Jihočany | rok = 1999 | isbn = ISBN 80-860-2245-5 }}</ref>

V případě, ženalézání nalézáme tuhétuhého podkoží a kontraktury,kontraktur je nutné ruční uvolňování a protahovaní jednotlivých svalů. Ruční stimulace a reedukace se využívá u svalové síly 0-2. Při stimulaci volímeje volena facilitační technikutechnika vibrací, zakterá pomociby kteréměla sesloužit snažímek vybavitvybavení reflexníreflexního obloukoblouku. PostupujemePostupuje se od úponu k začátku ve směru kontrakce. Reedukace následuje bezprostředně po facilitaci. Pacient se snaží aktivně dopomáhat. Objeví-li se svalový záškub, začínámezačíná se s aktivním cvičením. Pacient procvičuje jednotlivé svaly. Je nezbytné dávat pozor, aby se neobjevily patologické synkinézy. Pacient cvičí pod dohledem terapeuta. Na domadomácí rehabilitaci je mu dána cvičební jednotka, kterou provádí před zrcadlem. Od svalové síly 4-5 můžemelze dávat mírný odpor. V rehabilitaci periferní léze lícního nervu se používá i [[Vojtova metoda]] a [[Proprioceptivní neuromuskulární facilitace]]. Vhodná je [[metodika sestry Kenny]]. <ref>{{citaceCitace monografie | jméno = Pavel | příjmení = KOLÁŘ | titul = Rehabilitace v klinické praxi | odkaz na titul = Rehabilitace v klinické praxi | vydání = 1 | vydavatel = Galén | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 713 | isbn = 978-807-2626-571 }}</ref>