Seš nó kancléře [[Otto von Bismarck]]a v polovině [[19. století]] získalo ve střední Evropě stále větší vliv [[Prusko]]. Rozhodujícím momentem bylo obsazení [[Holštýnské vévodství|Holštýnského vévodství]] Pruskem a vyloučení Rakouska z [[Německý spolek|Německého spolku]] z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku [[17. červen|17. června]] 1866 válku.
Rakouské== Průběh bit a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu [[Labe]] již [[2. červenec|2. července]]. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol [http://www.chlum1866.cz/ Chlum] poblíž [[Chlum (Všestary)|stejnojmenné vsi]]. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany. ==▼
▲Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu [[Labe]] již [[2. červenec|2. července]]. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol [http://www.chlum1866.cz/ Chlum] poblíž [[Chlum (Všestary)|stejnojmenné vsi]]. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.
Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními [[bronz]]ovými čtyř a osmiliberními [[dělo|děly]] s dosahem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce [[Lípa (Všestary)|Lípa]].
K obratu došlo v důsledku špatné rakouské taktiky poté, co začala útočit rakouská infanterie. Ve výbavě pěšáků mělo výraznou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, sestrojenými podle [[Johann Nikolaus von Dreyse|Nikolause Dreyse]], které již používaly patrony a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce [[Josef Lorenz|J. Lorenze]]. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil. Dva rakouské [[armádní sbor]]y (II. a IV.) se také zapletly z taktického hlediska do zbytečného boje o les [[Svíb]], o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí.
Bitvu však rozhodl až příchod 2. pruské armády korunního prince [[Fridrich III. Pruský|Fridricha Viléma]] na bojiště. Rakousko ve dvouhodinovém boji o vrch Chlum ztratilo dosavadní převahu a okolo třetí hodiny byl Chlum obsazen pruskými vojáky. Severní armádě hrozilo obklíčení a úplné zničení; proto zahájila ústup na [[Morava|Moravu]] přes [[Třebechovice pod Orebem]], [[Holice]] a [[Česká Třebová|Českou Třebovou]]. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.
Bitvu dnes připomíná řada památníků. Např. v „Aleji mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící [[pískovec|pískovcový]] sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých [[Centurion (voják)|setníka]] Augusta van der Groebena, pískovcové mauzoleum u Lípy a muzeum otevřené v roce [[1936]] u příležitosti 70. výročí bitvy.
