Alexandra Řecká a Dánská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava dat |
m Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira); kosmetické úpravy |
||
Řádek 5:
Alexandra se narodila pět měsíců po smrti svého otce, krále [[Alexandr I. Řecký|Alexandra I. Helénského]], jeho [[morganatický sňatek|morganatické]] manželce-vdově, [[Aspasia Manos|Aspasii Manos]]. Jeho otec, král [[Konstantin I. Řecký|Konstantin I.]], byl znovuuveden na řecký trůn měsíc po Alexandrově smrti, kdy se navrátil z [[exil]]u do [[Řecko|Řecka]]. Jeho vláda oficiálně stvrdila krátké panování jeho pozdějšího syna coby [[regent]]a, což znamenalo, že Alexandrova svatba uzavřená bez souhlasu otce byla technicky neplatná; sňatek byl [[anulace|anulován]] a [[pohrobek]] Alexandra se stala nelegitimní.
Na příkaz Alexandrovy matky, královny [[Žofie Pruská|Žofie]], byl v červenci [[1922]] vydán zákon,
Tak se Alexandra stala legitimní členkou řeckého panovnického rodu z pohledu řeckých zákonů. Jí i její matce náležel titul "princezna řecká a dánská" a oslovení ''[[Královská Výsost]]''.<ref>{{Citace monografie| korporace = Montgomery-Massingberd, Hugh| titul = Burke's Guide to the Royal Family| datum vydání = 1973-03-06| vydavatel = Burke's Peerage | místo = London| isbn = 0-220-66222-3}}</ref> Tento titul vznikl pro nevládnoucí členy řecké královské rodiny, kteří byli současně členy vládnoucí [[dynastie]] v [[Dánsko|Dánsku]]. Stále však na ni nebylo pohlíženo jako na rovnocennou členku panovnické dynastie a bylo jí odepřeno následnictví trůnu, na rozdíl od dynastických princezen, jimž podle monarchistické ústavy přináleželo - poté, co zemřel bez potomků starší bratr jejího otce, král [[Jiří II. Řecký|Jiří II.]], její nástupnické právo bylo pominuto a na trůn dosedl otcův mladší bratr jako [[Pavel I. Řecký]].
Řádek 30:
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Pohrobci]]
| |||