Kolorektální karcinom: Porovnání verzí

'''Kolorektální karcinom''' nebo ne zcela přesně '''[[rakovina tlustého střeva]]''' představuje jedno z nejčastějších [[Rakovina|nádornádorových]]ových onemocnění. Někdy používané označení ''rakovina tlustého střeva'' je prakticky [[synonymum|synonymem]]. Podle [[MKN-10]] nemá kolorektální karcinom jeden kód, jde o diagnózy C18, C19 a C20. Nejčastěji se vyskytuje u lidí nad 50 let. Způsobuje smrt zhruba 655 000 lidí ročně.<ref name="WHO">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | autorlink = | spoluautoři = | titul =Cancer | edice = | vydavatel =World Health Organization | datum vydání =February 2006 | url =http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs297/en/ | formát = | doi = | datum přístupu =2007-05-24 }}</ref> Jedním z nejpostiženějších států na světě je [[Česko]] (společně se [[Slovensko|Slovenskem]] a [[Maďarsko|Maďarskem]]).<ref>http://info.cancerresearchuk.org/cancerstats/types/bowel/incidence/</ref><ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/50202</ref>

Poměrně výrazný vliv na rozvoj kolorektálního karcinomu má životní styl. Nejsignifikantnějším faktorem je pití [[alkoholický nápoj|alkoholu]]<ref>Report: Alcohol Consumption and Risk of Colon Cancer - http://www.informaworld.com/smpp/content~db=all?content=10.1207/s15327914nc5002_1</ref><ref>Alcohol Intake and Colorectal Cancer - http://www.annals.org/content/140/8/603.abstract</ref>, které je v České republice velmi vysoké<ref>Spotřeba alkoholu na osobu za rok - http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/c5cfebca9de6e905c125723a004180a6/5cd59b19901ffc65c12570820040b753/%24FILE/zdrav08.pdf</ref>. Další jsou rizikové faktory jako nadbytek [[maso|masa]] a nedostatek [[zelenina|zeleniny]] v potravě, úprava potravy [[grilování]]m a [[smažení]]m, konzumace [[uzeniny|uzenin]] a [[kouření]].

Vlivem prostředí jsou myšleny především [[Podnebí|klimaklimatické]]tické podmínky a [[znečištění]] životního prostředí. Zdá se, že tyto vlivy nejsou pro rozvoj kolorektálního karcinomu výraznými [[rizikový faktor|rizikovými faktory]]. Za určitých okolností se mohou jako rizikové jevit [[Dusičnany|dusičnandusičnany]]y v pitné vodě.

U postižených se kromě [[polyp (lékařství)|polypů]] [[tlusté střevo|tlustého střeva]] vyskytují i [[osteom]]y (tj.[[Rakovina|nádornádory]]y kostí) a [[fibromatóza]] (tj. mnohočetné [[benigní]] [[Rakovina|nádornádory]]y [[vazivo|vaziva]]).

U postižených se kromě [[polyp (lékařství)|polypů]] [[tlusté střevo|tlustého střeva]] vyskytují i [[maligní]] [[Rakovina|nádornádory]]y [[mozek|mozku]].

U postiženého vzniká již v časném věku kolorektální karcinom bez předchozího vzniku polypů (Lynch I). Syndrom Lynch II je doprovázen výskytem dalších [[Rakovina|nádornádorů]]ů - .[[děloha|děložní]] [[sliznice]], [[žaludek|žaludku]], [[pankreas|pankreatu]], [[kůže]] i jiných. Byla identifikována řada genů zodpovědných za vznik tohoto [[syndrom]]u, nejčastěji je však příčinou mutace genů MSH2 a HLH1. Někdy Lynchův syndrom označuje jako HNPCC (Hereditary NonPolyposis Colorectal Cancer).

Vyšetření tlustého střeva se provádí metodami [[endoskop]]ickými nebo zobrazovacími, především rentgenovými. Pro definitivní diagnózu je nutné odebrat vzorek na [[histologie|histologické]] vyšetření. To umožňuje vyšetření pomocí endoskopu nebo jsou vzorky odebírané přímo při operaci. Zobrazovací metody (irigografie - kontrastní rentgenové vyšetření, [[Počítačová tomografie|CT]] kolografie či [[magnetická rezonance|MR]] kolografie) odběr vzorků neumožňují. Histopatolog pak určí, zda jde vůbec o [[Rakovina|nádor]], zda je [[benigní]] či [[maligní]] a o jaký typ nádoru jde. Podle těchto údajů se poté řídí další [[terapie]].

Základem je odstranění části střeva s [[Rakovina|nádornádorem]]em. Pokud je odstraněna veškerá nádorová masa, lze považovat výkon za radikální (tj. uzdravující). Za radikální výkon lze považovat za určitých okolností i odstranění [[metastáza|metastáz]] v [[játra|játrech]]. Podle toho, která část střeva je odstraněna, je někdy třeba vytvořit pacientovi umělý vývod – [[stomie|stomii]].