Constantin d'Aspre von Hoobreuck: Porovnání verzí

'''Constantin svobodný pán d'Aspre von Hoobreuck''' ([[1767]] [[Gent]], [[Rakouské Nizozemí]] – [[7. červenec|7. července]] [[1809]]) byl rakouský [[podmaršálek]] původem z dnešní [[Belgie]].

Do rakouské armády vstoupil již v patnácti letech, kdy se stal [[kadet]]em [[30. pěší pluk (Rakousko)|30. pěšího pluku]]. V letech [[1788]] až [[1790]] velel v hodnosti [[hejtmanHejtman (vojenství)|hejtmana]]a jednotce z [[Limburk]]u při potlačení tamějšího povstání. Za své služby obdržel [[Vojenský řád Marie Terezie]] a byl povýšen na [[major]]a. Za [[francouzské revoluční války|francouzských revolučních válek]] velel jedné koloně v armádě generála [[Franz Sebastian de Croix von Clerfayt|Clerfayta]] při vítězné [[bitva u Lille|bitvě u Lille]]. Po povýšení na [[podplukovník]]a stál v čele dobrovolnického pluku Grün-Laudon, se kterým v roce [[1796]] bránil les Hollertal. Poté byl převelen k dobrovolnickému Německému mysliveckému praporu, v jehož čele bojoval pod podmaršálkem [[Paul Kray von Krajova und Topollya|Krayem]] v [[bitva u Verony|bitvách u Verony]] 5.4. dubna 1799 a [[bitva u Cassana|Cassana]] 27.4. dubna 1799.

Jako velitel předvoje armády generála [[Johann von Klenau|von Klenau]] se účastnil dobytí [[Livorno|Livorna]] a obležení [[Mantova|Mantovy]] r.v roce 1799. V březnu [[1800]] se střetl v [[bitva u Janova|bitvě u Janova]] s francouzským generálem [[Louis Gabriel Suchet|Suchetem]], kterého porazil. V dubnu téhož roku byl zajat při obraně průsmyku Brochetta. Po svém propuštění byl povýšen na generálmajora. Dne [[9. říjen|9. října]] [[1805]] padl opět do zajetí, tentokráte u [[Günzburg|Günzburku]]. V roce [[1809]] mu bylo svěřeno velení nad záložní granátnickou divizí, s níž v květnu bojoval u [[Bitva u Aspern|Aspern]]. V [[bitva u Wagramu|bitvě u Wagramu]] mu francouzská dělová koule 6.7. července 1809 utrhla ruku, následkům těžkého zranění podlehl 7.7. července 1809 cestou z Mikulova do Brna, kde je pohřben.