Bitva u Milvijského mostu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy
Oprava slova: toúto
Řádek 26:
Začátkem 4. století se v Římské říši začal rozpadat systém tetrarchie, který zavedl císař [[Dioklecián]]. Spočíval v tom, že říši vládli dva augustové a dva caesarové. Augustové byli hlavní vládci a oba měli vládnout jedné polovině říše. Caesarové měli být nástupci. S odchodem Diokleciána se ale systém rozpadl a všichni vyšší představitelé říše začali bojovat o moc. Smrtí císaře [[Galerius|Galeria]] v roce 311 vznikla tato situace: Konstantin vládl [[Galie|Galii]], Maxentius vládl Itálii, [[Licinius]] [[Illyrie|Illyrii]] a celému východu [[Maximinus Daia]]. Maxentius byl velmi neoblíbený a poněkud paranoidní. Podezříval Konstantina, že ho chce připravit o trůn. Proto se chtěl s armádou přeplavit do Galie, aby Konstantina odstranil. Konstantin byl ale dobrý stratég a věděl, že by měl zaútočit jako první. Rychle zorganizoval armádu a zaútočil na Itálii. Polovina jeho armády byla zaneprázdněna v Británii, takže měl k dispozici asi 40-50 tisíc mužů. Maxentius vytáhl proti Konstantinovi s cca 190 000 vojáků, z nichž polovinu nechal poblíž dnešních Benátek, protože se obával vpádu Licinia z Illyrie. Maxentiovi prorokovala věštba „překročíš-li Tiberu, zahyne nepřítel Říma“. Protože za
 
za nepřítele Říma považoval Konstantina, rozhodl se k bitvě. Zvolil místo u Milvijského mostu, vedle nějž nechal postavit ještě jeden malý, pontonový. K bitvě se sešikoval u vesnice Saxa Rubra 14 km od mostu. Těsně před bitvou se ale stala velmi záhadná věc. Konstantin, který vyznával staré pohanské náboženství, měl večer před bitvou vidění. Při západu slunce spatřil na obloze planoucí kříž s písmeny XP překříženými přes sebe a pod nimi nápis „en tutoitoúto nika“, což v překladu znamená „V tomto znamení zvítězíš“. Proto ho nechal vyrýt na štíty svých bojovníků. Po vítězné bitvě vešel tento znak do dějin jako [[labarum]] a stal se standartou všech římských císařů.
 
== Bitva ==