Měřická věž: Porovnání verzí

Přidáno 2 109 bajtů ,  před 5 lety
Oprava faktických chyb a upřesnění na základě konzultace s vedoucím ze ZČU.
(úpravy po přesunu)
(Oprava faktických chyb a upřesnění na základě konzultace s vedoucím ze ZČU.)
'''Měřická věž''' (neodborně též ''triangulační věž)''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí|url = http://www.vugtk.cz/slovnik/termin.php?jazykova_verze=&tid=5576&l=mericka-vez|vydavatel = Terminologická komise ČÚZK|místo = |datum vydání = }}</ref> je nejčastěji dřevěná, někdy též zděná stavba, která sesloužila používalajako k[[Signalizační ustavenístavby trigonometrických bodů|signalizační stavba trigonometrických bodů]] a zpravidla byla vybavena i stolkem pro postavení měřického stroje stroje ([[teodolit|teodolitu]]) při [[Triangulace|triangulačních pracích]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pohorecký
| jméno = Vladimír
== Dřevěné měřické věže ==
[[Soubor:VezVHSB.jpg|náhled|default|Dřevěná měřická věž]]
Podle V. Kolomazníka<ref>KOLOMAZNÍK, V. Stavby měřických věží trigonometrické sítě prvního a druhého řádu. Zeměměřičský věštník: Časopis spolku čs. zeměměřičů. 1925.</ref> byla stavba měřické věže před rokem 1920 zcela výjimečnou a jejich konstrukce nebyla v tehdejší odborné literatuře vyčerpávajícím způsobem popsána. Konstrukce těchto věží se vyznačovala předimenzováním konstrukčních prvků, které ale nazajišťovaly požadovanou stability konstrukce, naopak umocňovaly vnitřní síly vznikající následkem vysychání dřeva a pod. Z tohoto důvodu bylo častěji voleno exentrické stnovisko a to až 200 metrů vzdálené. Dřevěné měřické věže proto na našem území dnešní České republiky vznikaly vezejména velké mířepo roce 1920 podle návodu V. Kolomazníka, později zařazeného do Instrukce A v období budování [[Jednotná trigonometrická síť katastrální|Jednotné trigonometrické sítě katastrální]].<ref>KŘOVÁK Josef. Československá základní síť trigonometrických bodů, její geodetické základy a zobrazení. Zeměměřičský věštník: Časopis spolku čs. zeměměřičů. 1928.</ref> Měřickým věžím je v této instrukci věnováno celých 9 stran (bez obrazových příloh), na kterých je podrobný konstrukční popis a stavební postup<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Instrukce A. Návod jak vykonávati katastrální měřické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením|vydání = |vydavatel = Štátne nakladateľstvo technickej literatúry|místo = Bratislava|rok = 1953|počet stran = 304|strany = 37 - 46|isbn = }}</ref>.
 
=== Náležitosti stavby dřevěné měřické věže ===
Stavba měřických věží byla možná pouze výjimečně. Podmínky za nichž bylo možno věže stavět lze shrnout do následujících kritérií:
* z věže musí být možné účelně a hospodárně určovat další body
Z ostatních hledisek byl v intrukci kladen důraz zejména na bezpečnost pracovníků, dále pak na minimalizaci škod v okolí stavby.
 
=== Konstrukce dřevěné měřické věže ===
Většina věží byla kónického tvaru, zcela výjimečně se ve stísněných podmínkách stavěly věže přímé. Výška věže byla dána překážkami (typicky stromy), přes které bylo nutno cílit a které převyšovalo alespoň o dva metry.
Konstrukce je podle instrukce rozdělena následující konstrukční prvky:
* patra a zavětrování – postavené sloupy se v celek spojily věnci. Ve výšce, kde mělo být patro byla na věnec položena podkladní dřeva, na nichž spočívala podlaha z prken. Zavětrování bylo z dřev průměru 8 – 13 cm.
* podpěry – věže na nechráněných místech nebo vyšší než 20 metrů byly v 1/3 až 1/2 zajištěny podpěrami. Počet podpěr v jednom rohu věže závisel na výšce věže. Podpěry byly díky zakotvení v zemi působily i na tah.
* střecha – úhel svíraný krovy a vodorovnou rovinou byl 60°. Krovy byly zajištěny kleštinami. Pod střechou muselo být dostatek místa pro stroj a příslušenství (stínící prostředky,...). ČastoStřecha byla namístokonstruována střechyjako signalizační pyramida, to jest šikmé části pobity bílými prkny v 5 - 7 (body vyšších řádů) nebo 3 (body podrobné triangulace) vrstvách. Záměrným cílem je u bodů vyšších řádů černý hranol na střední svislé tyči centrované nad bodem, u podrobných bodů přímo rozhraní černé a bílé barvy na svislé tyči.
* žebříky a podlážky
* observační sloup – čtvercového profilu o straně 15 až 20 cm. Nedosahoval až k zemi, byl zavěšen pod stolkem na vzpěrné pyramidě čtvercového půdorysu pootočeného o 45° vůči základně věže. Zavěšen byl v takové výšce, aby bylo možné postavení stroje přímo na bodě pod věží. Na bodech nižšího řádu byl přípustný observační sloup spojený s věží. Vzpěrná pyramida v takovém případě nezačínala na zemi, ale byla připojena k nosným sloupům samotné věže.
V průběhu budování Astronomicko-geodetické sítě (AGS) bylo v letech 1936 − 1942 na území Čech postaveno devět zděných měřických věží<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Čada|jméno = Václav|titul = Přednáškové texty z geodézie|url = http://gis.zcu.cz/studium/gen1/html/ch03.html#id305056|vydavatel = Západočeská univerzita, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky|místo = |datum vydání = }}</ref>. Konstrukce stavby podobně jako u dřevěných věží zajišťuje co nejvyšší stabilitu – například u věží kruhového půdorysu je konstrukce tvořena dvěma soustřednými válci. Konstrukce i stavební materiál (cihlové nebo kamenné) se však u jednotlivých věží se liší. Měřický bod je zpravidla stabilizován mosazným čepem v podlaze věže. Samotné měření bylo prováděno z několika observačních pilířů na věži. Observační pilíře jsou zděné o délce strany cca 45 – 60 cm, centrace stroje je možná na otvor v mosazném čepu zabetonovaném v horní části pilíře.
 
Podrobnosti<ref name=":0">Geodetické údaje jednotlivých bodů. Dostupné ze stránky: http://bodovapole.cuzk.cz/</ref> u jednotlivých věžích jsou uvedeny níže:
# [[Ládví]] – věž kruhového půdorysu tvořená dvěma soustřednými válci, výška cca 15 metrů. Postavena roku 1936. V současnosti je veřejnosti nepřístupná.
# Pecný u Ondřejova – věž kruhového půdorysu. Postavena roku 1936. V současnosti osazena teleskopem astronomického ústavu.<ref>http://prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/stavitel/pecny.htm</ref>
# [[Rozhledna Vysoký Kamýk|Vysoký Kamýk]] – sedmiboký půdorys, výška cca 16 metrů. Postavena roku 1941. V roce 2011 obestavěna ocelovou konstrukcí mobilního vysílače výšky 46 metrů. Součástí je veřejně přístupná vyhlídková plošina ve výšce 33 metrů.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Rozhledna Vysoký Kamýk|url = http://rozhledny2.webzdarma.cz/vysokykamyk.htm|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref>
# Vysoká – šestiboký půdorys.
 
== Železné měřické věže ==
[[File:Koruna-Brdy.jpg|thumb|Fotografie měřické věže z lešenářských trubek na vrchu Koruna v Brdech]]
Železné měřické věže byly vybudovány z lešenářských trubek pro vojenské účely v nepřístupné části výcvikového prostoru v Brdech. Jednalo se nejméně o dvě věže na vrcholech Jordán, z které k roku 2015 zbývají pouze základy a Koruna, postavená v roce 1963 se záměrným cílem ve výšce 19 metrů, která je stále evidována jako signál bodu polohového bodového pole 000921240010<ref name=":0" />.
 
== Dostupné archiválie ==
13

editací