Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi: Porovnání verzí

Po ukončení bojů nastává ovšem doba největší slávy poutního místa. V [[17. století|17.]] a [[18. století]] působil v Boleslavi významně jezuitský řád, který zde roku [[1667]] zřídil svou rezidenci<ref group="pozn.">Jezuitský řád sídlil v budově u hlavního vchodu do kostela Nanebevzetí Panny Marie na severní straně Boleslavské ulice.</ref> a podporoval její rozvoj. Po jeho nuceném odchodu na konci 18. století ujala se duchovní i materiální péče opět naplno kapitula. Ta se mezitím musela vzpamatovat z ran, které jí způsobila vleklá válka. To se částečně podařilo až na počátku [[18. století]] za probošta a později kardinála [[Michal Bedřich z Althanu|Michala FerdinandaBedřicha hraběte z Althanu]], biskupa ve [[Vác]]u. Přestože Boleslav osobně navštívil jen dvakrát, zajistil v Římě stálý příjem ze solné daně pro jednoho sídelního kanovníka a poslal odtud kapitule také ostatky jejich patronů [[Kosma a Damián|sv. Kosmy a Damiána]]. V letech [[1728]] až [[1739]] nechal postavit jižně od kostela Panny Marie podle návrhu [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofer]] budovu proboštství. Již před tím v letech [[1710]] až [[1720]] nechal děkan Jan Herold ze Stody postavit jižně od basiliky sv. Václava novou budovu kapitulního děkanství. Ta nahradila starší, zničenou za Saského vpádu roku [[1631]]. Stavbu provedl [[Filip Spannbrucker]] z Prahy. Děkan Jan Frik získal v Římě, kde se účastnil jako člen přípravné komise kanonizace sv. Jana Nepomuckého, právo nosit pontifikálie. V Boleslavi nechal postavit kapli bl. Podivena a v kapitulní obci [[Dřísy|Dřísech]] [[Kaple svatého Jana Křtitele (Dřísy)|kapli sv. Jana Křtitele]].