Jan Honsa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Paolinu (diskuse | příspěvky)
m Drobná změna v odkazech
Paolinu (diskuse | příspěvky)
m Drobná citace
Řádek 1:
Jan Honsa (8. června 1876 Tisová u [[Vysoké Mýto|Vysokého Mýta]] − 9. září 1937 [[Polička-Město|Polička]]) byl český malíř, krajinář, 1893-1899 nejmladší žák [[Julius Mařák|Julia Mařáka]] na pražské [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii]], a tedy i nejmladší z generace tzv. mařákovců, člen pražského [[Mánes|Mánesa]] a vídeňského Hagenbundu. Na rozdíl od svých generačních druhů byl jako syn hospodáře v [[Běstovice|Běstovicích u Chocně]] jediným skutečným venkovanem mezi nimi a jeho těsné spojení s půdou jej předurčovalo ke krajinomalbě, jejíž impresionistický impulz byl méně spojen s krásou přírody, jak ji chápali jeho městští spolužáci, ale spíše s projevy životadárnosti přírody jako takové. Honsův osobitý styl, snadno rozpoznatelný a i v evropském kontextu dosti jedinečný, je originální směsí evropského [[Impresionismus|impresionismu]] a české venkovské [[secese]], toho zlidovělého rokoka, jež bylo formou barvotisků z vesnických poutí jedním z mála výtvarných inspiračních zdrojů venkovských lidí. V tomto směru se za života Janu Honsovi nedostalo většího uznání, neboť jeho dílo jen málo reflektovalo moderní trendy. Z dnešní perspektivy je ale toto dílo daleko osobitější a s českou výtvarnou tradicí srostlejší než napodobivé formální výboje jeho doby.
 
== Biografie ==
Řádek 50:
* [[1927]], narodil se mu syn Jan, který se v 10 letech stane univerzálním dědicem umělecké pozůstalosti svého otce.
 
* [[1933]], tragicky, na záhadnou otravu, umírá manželka Jindřiška; deprese, které umělce provázely celý život, dosáhly svého vrcholu, byl zbaven svéprávnosti a musel opustit Běstovice, které byly příliš svázány s tragickou událostí i všemi dalšími vzpomínkami; útočiště našel v Poličce díky svému příteli, malíři [[František Bukáček|Františku Bukáčkovi]]. Až do roku 1935 téměř nemaloval a až do smrti vůbec nevystavoval (poslední malířskou výstavu měl v Hradci Králové v roce 1934 spolu s ostatními mařákovci).
 
* [[1935]]-[[1937]], byla mu navrácena svéprávnost a znovu začal malovat, ovšem výhradně v okolí Poličky; na počátku září 1937 onemocněl zánětem pohrudnice; odmítl jít do nemocnice, jeho stav se však v osamocení stále zhoršoval; zemřel 9. září 1937 v poličské nemocnici, kam byl krátce před smrtí, již v komatu, převezen.