Eneolit na území Česka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: Nahrazení kategorie Pravěk a starověk na území dnešního Česka za Pravěk a starověk na území Česka; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4:
Oproti [[neolit]]u je [[eneolit]] na českém území kulturně mnohem rozmanitější, vystřídalo se zde větší množství [[archeologická kultura|archeologických kultur]] a jejich projevy jsou navzájem rozmanitější.
== Společenské a hospodářské změny ==
Znalost nových technologií pravděpodobně vyvolala množství společenských a hospodářských změn. Využití dobytka, který patřil k soukromému vlastnictví, asi vedlo k přesunutí zemědělských aktivit jako činnosti, na které se podílela celá komunita, k činnosti vykonávané spíše menší skupinou, snad jen rodinnou jednotkou (a to muži). [[Oradlo]] nebylo možné užívat na plochách, které jako v [[neolit]]u prošly pouze [[žďáření]]m a kde zůstávaly zachovávány kořenové systémy odstraněných stromů (viz [[žárové zemědělství]]). Proto se asi uplatňuje spíše [[přílohový systém]].
V rámci společenských změn se uvažuje o výraznější sociální stratifikaci dané jednak specializací některých skupin na jinou než zemědělskou činnost (specializovaná řemesla, zpracování kovů, kontrola nad zdroji surovin, obchod), jednak možností kumulovat majetek. Tato stratifikace se pravděpodobně odráží v nálezech hrobů s bohatou výbavou (dále se u mužských hrobů uvažuje i o ceremoniálních zbraních: [[sekeromlat]]y) a ve starším a středním eneolitu ve vzrůstu počtu výšinných sídlišť i [[hradiště|hradišť]], o jejichž funkci se vedou diskuze (vedle obranného charakteru se také uvažuje o symbolické úloze).
== Osídlení ==
Oproti [[neolit]]u se také změnila podoba sídelních jednotek na českém území, což pravděpodobně také souviselo se změnami v zemědělské výrobě. Podle archeologických nálezů se zdá, že eneolitické osady byly v porovnání s neolitickými menší rozlohou a obsahovaly menší počet objektů. V osadě pak mohly žít tak 2–6 rodin, tj. asi 20–30 jedinců. Snad zmenšení základní společenské jednotky se projevuje i zmenšením obytných objektů ( místo tzv. [[dlouhý dům|dlouhých domů]], menší a spíše čtvercového půdorysu).
Osídlovaly se také jiné polohy: pro neolitická sídliště je typická [[spraš]], eneolitici osídlovali spíše regiony s [[černozem
== Absolutní chronologie českého eneolitu ==
* [[časný/raný eneolit]] 4400–3800 př. n. l.
* [[starý eneolit]] 3800–3400 př. n. l.
* [[střední eneolit]] 3400–2800 př. n. l.
* [[mladý eneolit]] 2800–2300/2000 př. n. l.
== Časný eneolit ==
V této málo archeologicky poznané etapě českého pravěku doznívají kulturní projevy pozdního [[neolit]]u, pokračuje pozdní fáze [[lengyelská kultura|lengyelské kultury]], vedle ní se archeologicky vyčleňuje lengyelské kultuře příbuzná [[kultura münchshöfenská]]. V [[lengyelská kultura|lengyelské kultuře]] se někdy rozlišují dva horizonty: [[horizont Horní Cetno]] a [[horizont Praha–Střešovice]].
V mladší fázi raného eneolitu je určena [[jordanovská kultura]]/skupina (o mladším stupni mezi dolním Poohřím a Kolínskem se hovoří jako o [[jenštejnská skupina|jenštejnské skupině]]). Vedle těchto kultur se v Čechách nacházejí charakteristické džbánky, většinou v kontextech mladší jordanovské kultury, [[schussenriedská kultura|schussenriedské kultury]]. Na Pražsku a v severozápadních Čechách byly zachyceny nálezy a také příkopová ohrazení [[michelsberská kultura|michelsberské kultury]]. Především na výšinných sídlištích se už na konci jordanovské kultury vyskytuje keramika zdobená [[brázděný vpich|brázděným vpichem]], o které se v literatuře nejčastěji hovoří jako o [[památky typu Retz|památkách typu Retz]], a která se jako déletrvající jev projevuje ještě
== Starý eneolit ==
Ve střední a severní Evropě převládla [[kultura nálevkovitých pohárů]], která zasahovala jak do Čech tak i na Moravu. Kultura nálevkovitých pohárů (KNP) má mladší a starší stupeň. Do staršího stupně se řadí baalberská fáze a siřemská, do mladšího stupně pak salzmündskou fázi KNP. Z této doby pocházejí první doklady odlévání mědi na českém území ([[Makotřasy (okr. Kladno)|Makotřasy]]). Vývoj Moravy, ale i Čech ovlivnil o něco později také vývoj na jihovýchodě Evropy, definována je zde [[badenská kultura]] (v literatuře také jako [[kultura s kanelovanou keramikou]]), resp. její starší [[bolerázský stupeň]].
== Střední eneolit ==
Na Moravě převládla plně [[badenská kultura]] (klasický stupeň), která je
== Mladý eneolit ==
Ve střední a východní Evropě se mladém eneolitu rozšiřuje [[kultura se šňůrovou keramikou]]. Na jižní Moravě se pod vlivem jihovýchodu formuluje [[jevišovická kultura]]. Kultura se šňůrovou keramikou je po roce 2400 př. n. l. vystřídána celoevropsky rozšířenou [[kultura se zvoncovitými poháry|kulturou se zvoncovitými poháry]] (kulturou zvoncovitých pohárů). Do samotného konce eneolitu je řazena i [[protoúnětická kultura|kultura protoúnětická]], ze které pokračuje vývoj plynule do [[Doba bronzová na území České republiky|doby bronzové]], a [[epišňůrový kulturní komplex]], který je zastoupený na východní [[Morava|Moravě]] [[kultura Chłopice-Veselé|kulturou Chłopice-Veselé]].
== Literatura ==
* Neustupný, E. a kol 2008: ''Archeologie pravěkých Čech 4 - Eneolit.'' Praha.
* Pleiner, R. a kol 1978: ''Pravěké dějiny Čech.'' Praha.
* Podborský, V. a kol 1993: ''Pravěké dějiny Moravy''. Brno.
* Rulf, J. 1983: ''Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu''. Památky archeologické 74, 35 – 95.
* {{Citace monografie
| příjmení = Jíra
Řádek 50:
{{Portály|Pravěk}}
[[Kategorie:Pravěk a starověk na území
[[Kategorie:Eneolit]]
| |||