Půta III. z Častolovic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Život: fixlink |
m narovnání odkazu - Jan Žižka z Trocnova -> Jan Žižka |
||
Řádek 14:
Za huistských válek stál na straně [[katolík]]ů. Z prvních let nejsou známy jeho akce, až dne [[26. listopad]]u [[1420]] mu král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] udělil polovinu berně z [[klášter]]a v [[Opatovice nad Labem|Opatovicích]]. V roce [[1421]] se zúčastnil úspěšné [[Bitva u Chotěboře|bitvy u Chotěboře]]. V polovině [[květen|května]] 1421 je uváděn na Zikmundově dvoře v [[Trenčín]]ě. Od něj dostal za úkol přesvědčit na [[Čáslavský sněm|sněmu v Čáslavi]] českou [[šlechta|šlechtu]], aby se nepostavila proti Zikmundovi, což se mu nepodařilo. V [[říjen|říjnu]] 1421 se připojil ke [[Slezané|Slezanům]], kteří vpadli do [[východní Čechy|východních Čech]]. Podařilo se mu dobýt hrad [[Pěčín (hrad)|Pěčín]], jenž vlastnil [[Hynek z Rychnova]], a poté odjel s Janem Městeckým do Jihlavy, aby zde přísahali věrnost Zikmundovi.
Zúčastnil se také II. křížové výpravy, která skončila [[prohra|porážkou]] [[Bitva u Havlíčkova Brodu|u Havlíčkova Brodu]]. V [[březen|březnu]] [[1422]] prodal [[úrok]] z [[vesnice]] [[Desná]] a ve stejném roce se oženil s [[Anna z Koldic|Annou z Koldic]], dcerou [[Albrecht z Koldic|Albrechta z Koldic]]. V [[léto|létě]] [[1422]] se v [[Norimberk]]u konal [[říšský sněm]], kde byl jmenován [[hejtman]]em v [[Kladsko (území)|Kladsku]]. Není ovšem známo, zda se sněmu účastnil. Pro Pútu tu znamenalo vytvoření zázemí pro [[operace]] ve východních Čechách. V [[květen|květnu]] [[1423]] je opět uváděn na Zikmundově dvoře, jenž tehdy byl v [[Košice|Košicích]]. Zde získal majetky, jež předtím vlastnili [[Hynek z Rychnova]] a [[Vaněk ze Suchdola]]. V [[září]] pak společně s Janem Městeckým plenil na [[předměstí]]ch [[Hradec Králové|Hradce Králové]] a následně se oba zúčastnili [[Kolínský sněm|sněmu v Kolíně]], kde měli vyjednávat o setkání českých [[šlechtic]]ů se Zikmundem. Dále se také zúčastnili [[Svatohavelský sněm|svatohavelského sněmu]], kde se volilo 12 hejtmanů, a odtud zamířili do [[Stoličný Bělehrad|Stoličného Bělehradu]], kde v [[listopad]]u Zikmundovi předali požadavky české šlechty. Následoval návrat do [[Čechy|Čech]], aby přetlumočili Zikmundovi představy. Ze setkání nakonec sešlo. Dne [[6. leden|6. ledna]] [[1424]] se [[Opočenská strana]] střetla s [[Menší Tábor|Menším Táborem]], vedeným [[Jan Žižka
Pravděpodobně mělo dojít k orientaci sil Opočenské strany na boje ve východních Čechách. V létě [[1425]] [[husité]] podnikli [[protiofenziva|protiofenzivu]] a podařilo se jim dobýt 4 hrady, mj. také [[Rychemburk]], jenž měl v držení právě Půta. Na konci roku pak plenili v [[Kladská kotlina|Kladské kotlině]]. V [[leden|lednu]] [[1426]] se Půta nacházel v [[Trenčín]]ě a zde mu [[10. leden|10. ledna]] král Zikmund udělil právo ražby [[mince|mincí]] v Kladsku a také [[odúmrť|odúmrtě]] po Hynku Dršťkovi a Vlkovi, řečeném Hanta. Ve stejném roce vedl neúspěšná jednání mezi [[Slezané|Slezany]] a umírněnými [[Kališník (husitství)|kališníky]]. Dne [[14. únor]]a [[1427]] uzavřel ve [[Střelín]]ě ([[Strzelin]]) válečnou jednotu se Slezany a [[Jan Městecký z Opočna|Janem Městeckým z Opočna]]. V březnu jsou doloženi v [[Jihlava|Jihlavě]], kde se snad měli setkat s králem Zikmundem. V [[květen|květnu]] zaútočili husité na [[Lužice|Lužici]], [[Slezsko]] a državy [[katolík]]ů ve východních Čechách. V [[srpen|srpnu]] jako součást [[Křížové výpravy proti husitům|křížové výpravy]] vpadl do východních Čech [[střelínský spolek]]. Půta byl v čele vojska, které směřovalo k [[Náchod]]u.
| |||