Hans Driesch: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Odkazy: úprava odkazů |
Biografie; wikiodkazy. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Driesch1.jpg|thumb|Hans Driesch.]]
'''Hans Adolf Eduard Driesch''' ([[28. říjen|28. října]] [[1867]] [[Bad Kreuznach]] – [[16. duben|16. dubna]] [[1941]] [[Lipsko]]) byl [[Německo|německý]] [[Biologie|biolog]], [[Evolucionismus|evolucionista]] a [[Filosofie|filosof]], zakladatel moderního [[Vitalismus|vitalismu]].
== Biografie ==
Driesch studoval od roku [[1886]] ve [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu]] u A. Weismanna, od roku [[1887]] v [[Jena|Jeně]] [[Zoologie|zoologii]] u [[Ernst Haeckel|E. Haeckela]] a [[Botanika|botaniku]]. Od roku 1889 studoval mořskou biologii v [[Plymouth]]u, na výpravách do [[Indie]] a na ostrov [[Hvar]] a od roku 1891 pracoval na zoologické stanici v [[Neapol]]i.
Od roku 1900 přednášel v [[Heidelberg]]u, od roku 1907 byl profesorem přirozené teologie v [[Aberdeen (Skotsko)|Aberdeenu]] ([[Skotsko]]), kde také napsal své hlavní dílo „Filosofie organického“ (''Philosophie des Organischen''). Od roku 1909 přednášel přírodní filosofii v Heidelbergu, od roku 1911 v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a od roku 1921 filosofii v Lipsku. Zabýval se také parapsychologií a roku 1933 byl [[nacismus|nacisty]] předčasně penzionován.<ref>[http://vlp.mpiwg-berlin.mpg.de/people/data?id=per63 Stránka MPI pro dějiny vědy.] </ref>
Drieschova vědecká kariéra začala už v Neapoli, kde studoval zejména zárodky ježovek a podařilo se mu oddělit první rozdělené buňky jejich [[zygota|zygot]]. Studium jejich dalšího vývoje inspirovalo jeho vitalismus. Původně se totiž domníval, že z každé z nich se vyvine příslušná část organismu, k jeho překvapení se však každá vyvíjela k celku organismu. Z toho Driesch odvodil, že každá buňka zárodku je předem naprogramována ke svému cíli – dospělému organismu – podobně, jak to předpokládala [[Aristotelés|Aristotelova]] [[entelechie]]. Základním rysem organismu je tedy jeho celistvost a zaměřenost k cíli, jak se projevuje např. v dorůstání orgánů nebo v reprodukci.
Drieschův vědecký a filosofický vitalismus vyvolal značnou kritiku jednak z hlediska [[pozitivismus|pozitivismu]], jednak ze strany [[novokantovství]]. Když se v pozdějším věku věnoval stále víc [[parapsychologie|parapsychologii]], byl vědeckou obcí odmítnut. Nicméně k některým z jeho náhledů se později vrátila [[molekulární biologie]] nebo teorie [[autopoiesis]] chilského biologa [[Humberto Maturana|H. Maturany]].
== Odkazy ==
| |||