Zdrojem vody jsou převážně [[déšť|dešťové]] [[srážky]] a v horské části povodí i [[sníh|sněhové]]. Ač není Žlutá řeka o mnoho kratší než [[Jang-c’-ťiang]], vodností se jí zdaleka rovnat nemůže. Příčina tkví v tom, že velká část ze 752 000 km² rozlehlého povodí Žluté řeky připadá na oblasti neoplývající [[Srážky|srážkami]]. [[průtokPrůtok (hydrologie)vodního toku|Průtok]] Žluté řeky je dosti nepravidelný, u ústí se pohybuje kolem 1500 až 2000 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Postupně podél toku činí u [[Lan-čou]] 1105 m³/s, u [[Pao-tchou]] 818 m³/s a u [[Le-kchou]] 1500 m³/s. Nejvyšších vodních stavů dosahuje v [[červenec|červenci]] a v [[srpen|srpnu]] v období [[monzun]]ů. Maximální průtok na dolním toku dosahuje v průběhu běžného roku 22 000 m³/s a při katastrofálních povodních až 30 000 m³/s. Roční odtok činí 50 [[kilometr krychlový|km³]]. Během povodní stoupá hladina v soutěskách o 10 až 20 m a na rovinách o 4 až 5 m. V zimě má řeka vody nejméně a zamrzá na středním toku na 2 až 3 měsíce a na dolním toku na 2 až 3 týdny. V současnosti ([[2010]]) kvůli nedostatku vody řeka obvykle v létě vysychá 800 kilometrů před ústím do moře.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Cílek|jméno=Václav||titul=Sklizeň vody|periodikum=Respekt|datum vydání=2010-06-05}}</ref> Výjimečným fenoménem, který dal řece jméno je však vysoký obsah částic zeminy unášených vodou. Průměrný obsah plavenin činí 36 kg/m³, což je zdaleka nejvíce ze všech světových řek. Nárazovitě přitom tyto hodnoty mohou dosáhnout až 600 kg/m³! Každým rokem tak řeka přemístí 1,5 miliardy tun materiálu. Z tohoto množství přibližně tři čtvrtiny odplývají do [[Po-chaj|Pochajského]] zálivu, který se tak rok od roku zmenšuje o 290 m. Zbylá jedna čtvrtina plavenin se ukládá na dolním toku, kde jednak zanáší přehrady, a za druhé každým rokem zvyšuje úroveň říčního dna o několik centimetrů. Důsledkem je, že řeka sevřená v průběhu staletí navyšovanými ochrannými hrázemi, teče 3 až 10 m nad úrovní okolní krajiny. Hráze vysoké 5 až 12 m dosahují včetně přítoků délky 5000 km.
=== Povodně ===
Pokud dojde k jejímu vytržení se z hrází, škody na lidských životech a majetku jsou nedozírné. Kupříkladu [[Povodeň|povodně]] v letech [[1887]] a [[1931]] si každá vyžádala přes milion obětí, což je činí nejhoršími živelnými pohromami v moderních dějinách lidstva. Za [[Druhá čínsko-japonská válka|čínsko-japonské války]] dalo roku [[1938]] [[kuomintang]]ské vedení v zoufalém pokusu o zastavení japonského postupu vyhodit hráze do povětří. Výsledkem bylo tehdy přes půl milionu mrtvých.
