Eskymácký polibek: Porovnání verzí

'''Eskymácký polibek''' je akt náklonnosti, většinou mezi členy rodiny nebo blízkými osobami. Nedochází přitom ke kontaktu úst, ale nosů a jejich tření. Pochází z tradičního pozdravu [[Inuité|Inuitů]] zvaného ''kunik''.<ref>http://archive.southcoasttoday.com/daily/02-05/02-16-05/b06li596.htm</ref> Tento polibek nebývá [[erotika|erotický]] ale vyjadřuje blízký vztah i mezi cizími lidmi. První evropští objevitelé v [[Arktida|Arktidě]] byli svědky tohoto chování, a pojmenovali ho eskymácký polibek. Je důsledkem silných mrazů, kdy by klasický polibek na ústa způsobil problém, a také proto že ve velké venkovní zimě mají obyvatelé odkryté jen oči a nos. Velmi podobný zvyk se však vyskytuje i u domorodých obyvatel v jiných oblastech světa, včetně [[Sibiř]]e a Mongolska. Zajímavé je, aleže takése objevuje i v teplých oblastech, např. u [[AustrálieArabové|Arabů]] (výhradně mezi muži), obyvatel Jihovýchodní Asie. [[Polynésie]], [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] a [[Papua Nová Guinea|Papuy Nové Guineje]]. Zpravidla je součástí pozdravu a nemá erotický význam.