Miroslav Pangrác: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m zavádějící odkaz
m narovnání odkazu - Lužná u Rakovníka -> Lužná (okres Rakovník)
Řádek 30:
Na půdě rodinného domu pořádal první výstavy, nejlepší díla vystavoval v oknech dílny svého otce, Pangrácova [[pohřební ústav|pohřebního ústavu]], a některé z obrázků i prodával.
 
Roku [[1941]], po ukončení měšťanské školy, nastoupil do [[keramická dílna|keramické dílny]] rakovnického sochaře [[František Nonfried|Františka Nonfrieda]], maloval ornamenty na hrnky a vázičky. Jeho dalším pracovním materiálem se stala hlína, začal modelovat své první plastiky a portréty. Přesto, že jeho chuť a talent přerušil v roce dvaačtyřicátém nucený nástup na důl [[Loužek (důl)|Loužek]], nedaleko [[Lužná u(okres RakovníkaRakovník)|Lužné]] na Rakovnicku, byl v září přijat na keramickou školu v Bechyni a již zde se pro své zkušenosti stal uznávaným učněm. Němci ale roku [[1944]] školu zavřeli a Miroslav opět nastoupil do Nonfriedovy dílny.
 
S koncem [[druhá světová válka|druhé světové války]] se Miroslav Pangrác chystal vstoupit na [[akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]]. Na školu byl přijat, ze solidarity k nepřijatému kamarádovi [[Jiří Kodym|Jiřímu Kodymovi]] ale nástup o jeden rok odložil a společně se vrátili do [[Bechyně]], kde získal absolventské vysvědčení. Ke studiu na akademii nastoupil pod vedením profesorů [[Jan Lauda|Jana Laudy]] a [[Karel Pokorný (sochař)|Karla Pokorného]] (žáka [[Josef Myslbek|Josefa Myslbeka]]). Studium úspěšně po pěti letech ukončil s vyprofilovaným směrem – láskou k [[české realistické umění|českému realistickému umění]].