Verze z 20. 2. 2015, 02:39 editovat Frettiebot (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Roboti 122 187 editací m narovnání odkazu - II/605 -> Silnice II/605 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 2. 2015, 11:27 editovat zrušit editaci Frettiebot (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Roboti 122 187 editací m narovnání odkazu - Trať 162 -> Železniční trať Rakovník–Mladotice Přejít na další porovnání →
Řádek 144: Druhou významnou železnicí je '''[[trať 180]]''' [[Plzeň]]-[[Domažlice]]. Přestože je jen jednokolejná a bez elektrického provozu, jsou po ní vedeny i mezinárodní rychlíky do [[Mnichov]]a. Na území okresu je mezi stanicemi [[Vejprnice]] a [[Zbůch]] ''(13 km)''. Ze stanice [[Nýřany]] vychází desetikilometrová lokálka do Heřmanovy Huti. Pro obsluhu severního Plzeňska má bezesporu největší význam '''[[trať 160]]''' [[Plzeň]]-[[Žatec]], která vede okresem přibližně mezi stanicemi Třemošná a [[Blatno (okres Louny)\|Blatno]] ''(48 km)''. Také po této trati jsou vedeny i rychlíky, ale ani tato trať není dvoukolejná ani elektrizovaná. Nejvýznamnější stanice na jejím úseku jsou Třemošná, Horní Bříza, Kaznějov, Plasy, Mladotice a Žihle. Z Mladotic vycházela dříve [[Železniční trať ~~162~~Rakovník–Mladotice\|lokálka]] do [[Rakovník]]a, na níž byl ale asi v roce [[1997]] pro špatný technický stav přerušen provoz v úseku [[Mladotice]]-[[Čistá]]. Později byl provoz obnoven pouze do Kralovic, a tak byl zbylý jedenáctikilometrový úsek v podstatě odsouzen k zániku. == Cestovní ruch ==

Okres Plzeň-sever: Porovnání verzí