Ervěnický koridor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání odkazu - I/13 -> Silnice I/13
Řádek 5:
Ervěnický koridor začíná u [[Jirkov]]a a vede po dlouhém náspu územím, kde se až do 2. poloviny [[20. století]] nacházela obec [[Ervěnice]] (podle ní nese koridor svůj název) až k železniční stanici [[Třebušice]] v [[Komořany (Most)|Komořanech]] u Mostu. Jeho délka je přibližně 11 km.
 
Po zemním tělese tvořeném [[důlní výsypka|důlní výsypkou]] vede [[Železniční trať Ústí nad Labem - Chomutov|železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov]]. Podél severního svahu probíhá [[silnice]] I. třídy č. 13 ([[Silnice I/13|I/13]]) (též i evropská silnice E442) a ještě blíže [[Lom ČSA|lomu Československé armády]] řeka [[Bílina (řeka)|Bílina]] svedená do [[potrubí]] 4xJs 1200mm. Od roku ([[2007]]) se připravují plány na [[revitalizace|revitalizaci]] koryta [[Bílina (řeka)|Bíliny]], vytvoření [[meandr|meandrů]] a podpoření samočistící schopnosti.<ref>[http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK315 EIA - Revitalizace Bíliny ( revitalizace zatrubněné části a spojovacího koryta)]</ref><ref>[http://www.estav.cz/zpravy/nove/bilina-tezba-uhli-chomutovsko.html Řeka Bílina se vrátí do krajiny - nyní je kvůli uhlí v potrubí]</ref><ref>[http://litvinov.sator.eu/kategorie/krusnohori/v-prirode/bilina-reka-mucednice Bílina - řeka mučednice]</ref> Důvodem navrácení do koryta je stabilita terénu a vzdalování lomových lokalit. Po koridoru jsou vedeny téměř všechny [[inženýrské sítě]] z Chomutova do Mostu.
 
Koridor vznikl na hraně lomu ČSA a Jan Šverma (který dalším postupem přešel v [[lom Vršany]]). V roce 1964 bylo uvolněno místo pro jeho vytvoření, kdy docházelo k vyuhlení zásob uhlí a postupu směrem od koridoru. S tím jak těžba postupovala, tak byla v místě koridoru zakládána výsypka. V období od roku 1964 - 1985 bylo na trasu koridoru přemístěno 520 mil. [[Metr krychlový|m3]] skrývkových hmot.<ref>[http://www.zdarbuh.cz/reviry/mus/velkolom-csa-v-shr-3/ Velkolom ČSA v SHR (3)]</ref>