Mexiko: Porovnání verzí

V [[Předkolumbovská Amerika|předkolumbovském období]] se na území dnešního středního a jižního Mexika rozvíjely [[Mezoamerika|mezoamerické]] civilizace. Po příchodu Evropanů do „Nového světa“ [[Dobývání Aztécké říše|dobyl]] mezi roky [[1519]] a [[1521]] [[conquista]]dor [[Hernán Cortés]] [[Aztécká říše|Aztéckou říši]], záhy poté obrátili Španělé pozornost na ostatní [[Indiáni|indiánské]] státy v oblasti, přičemž poslední dobyli roku [[1697]]. V roce [[1535]] založili [[Španělé]] [[Španělské kolonie|svoji kolonii]] [[Místokrálovství Nové Španělsko|Nové Španělsko]] s hlavním městem [[Ciudad de México]] na místě hlavního aztéckého města [[Tenochtitlán]] přímo na území vysušeného jezera. V první třetině [[19. století]] sice získalo Mexiko nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]], ale odtržení [[Texaská republika|Texaské republiky]] a po prohrané [[Mexicko-americká válka|Mexicko-americké válce]] ([[1846]]–[[1848]]) ztratilo Mexiko rozsáhlé území na severu státu ([[Horní Kalifornie]] a [[Santa Fe de Nuevo México]]). Vlády nad zemí se také na čas zmocnili [[Francouzi]] ([[1864]]–[[1867]]). Zakladatelem moderního mexického státu je [[Benito Juárez]], první prezident v [[Amerika|Americe]] [[Indiáni|indiánského]] původu. Díky objevu [[Ropa|ropy]] v [[Mexický záliv|Mexickém zálivu]] je životní úroveň v zemi relativně vyšší, než v ostatních [[Latinská Amerika|latinskoamerických]] zemích. Mexiko má činné [[Sopka|sopky]] a je ohrožováno [[zemětřesení]]mi. Roku [[1985]] jedno takové napáchalo velké škody v hlavním městě.

 

 

== Geografie ==

== Obyvatelstvo, demografie ==

[[Soubor:Mexico estados densidad.svg|thumb|Hustota osídlení Mexika]]

[[Mestic]]ové, tedy míšenci [[Indiáni|Indiánů]] a bělochů, jsou zastoupeni 60 %, [[indiáni]] 30 % a běloši (potomci Španělů zvaní kreolové) 9 %. Z [[Indiáni|Indiánů]] je nejvíce: [[Nahuové|Nahuů]] (potomci Aztéků), [[Mayové|Mayů]] a [[Zapotékové|Zapoteců]]. Nejméně: Ixcateců a Kiliwaů, kteří jsou na pokraji vymření. Je zde 89 % římských katolíků a 6 % protestantů.