Hmotnost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}} |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 14:
== Setrvačná a gravitační hmotnost ==
Hmotnost se fyzikálně projevuje dvěma
Jako '''setrvačná hmotnost''' se označuje míra, kterou je silovým působením měněn pohybový stav hmotného [[těleso|tělesa]]. Základním vztahem pro setrvačnou hmotnost je [[Newtonovy pohybové zákony#Druhý Newtonův zákon|2. Newtonův zákon]], který lze zjednodušeně zapsat ve tvaru:
Řádek 21:
Kolikrát větší setrvačnou hmotnost má těleso, tolikrát menší zrychlení mu udělí působící celková síla. Z toho plyne i stejný vztah pro [[Setrvačná síla|setrvačné síly]]: Ve zrychleně se pohybujících vztažných soustavách je působící setrvačná síla přímo úměrná setrvačné hmotnosti tělesa.
Jako '''gravitační hmotnost''' se označuje míra, kterou na sebe gravitačně působí
:<math>F = G{ m_1 m_2 \over r^2}\,,</math>
:kde ''F'' je gravitační [[síla]] působící mezi dvěma hmotnými tělesy, ''G'' je [[gravitační konstanta]], ''m''<sub>1</sub> a ''m''<sub>2</sub> gravitační hmotnosti těles a ''r'' jejich vzdálenost.
Kolikrát větší gravitační hmotnost má těleso, tolikrát větší silou bude gravitačně působit na jiná hmotná tělesa.
[[Albert Einstein]] [[postulát|postuloval]] v [[obecná teorie relativity|obecné teorií relativity]] ekvivalenci setrvačných a
== Klidová a relativistická hmotnost ==
Ve [[speciální teorie relativity|speciální teorii relativity]] se používají dva principiálně odlišné koncepty hmotnosti.
* [[Klidová hmotnost]] <math>m_0</math> (též ''vlastní hmotnost'', ''invariantní hmotnost'') je hmotnost tělesa měřená například na rovnoramenných vahách ve vztažné soustavě, vůči které je těleso v klidu. Částice jako [[foton]]y, které nikdy v klidu nejsou, mají klidovou hmotnost nulovou. Tato vlastnost tělesa je stejná ve všech [[inerciální vztažná soustava|inerciálních soustavách]] (je invariantní vůči [[Lorentzova transformace|Lorentzově transformaci]]). Vyjadřuje množství [[látka|látky]] v tělese a je shodná s
* [[Relativistická hmotnost]] je veličina, která je až na jednotky ekvivalentní celkové [[energie|energii]] tělesa podle vztahu [[E=mc²]], kde <math>c</math> je konstanta, [[rychlost světla]] ve vakuu. Relativistická hmotnost roste s [[rychlost]]í, protože při zrychlování se zvyšuje [[kinetická energie]] tělesa. Dané těleso má tedy různou relativistickou hmotnost pro různé pozorovatele. Tato veličina se v [[Česko|ČR]] používá zejména ve [[střední škola|středoškolské výuce]] a v učebnicích, kde se nazývá stručně hmotnost a značí se <math>m</math>. Tato veličina nevyjadřuje množství látky v tělese, protože látka zrychlováním nepřibývá. Nicméně pro tuto hmotnost platí [[zákon zachování]], protože jde o ekvivalent [[zákon zachování energie|zákona zachování energie]]. Používáme-li relativistickou hmotnost, můžeme psát beze změny klasický vztah pro hybnost tělesa <math>p=mv</math>. Tuto relativistickou hybnost lze použít v [[pohybová rovnice|pohybové rovnici]] <math>F=dp/dt</math> ([[zákon síly]]), takže v tomto smyslu lze říci, že relativistická hmotnost je mírou setrvačnosti tělesa.
| |||