Hildegarda z Bingenu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 15:
|prohlášení za učitele církve = 7. října 2012
|}}
Svatá '''Hildegarda z Bingenu''', (německy '''Hildegard von Bingen''', přezdívaná '''Sybila Rýnská''' ([[16. září]] [[1098]] – [[17. září]] [[1179]]) byla [[Německo|německá]] [[Středověká křesťanská mystika|křesťanská mystička]], přírodovědkyně, [[lékař]]ka, [[hudební skladatel]]ka a [[spisovatel]]ka, členka [[Řád svatého Benedikta|benediktinskeho řádu]] a zakladatelka kláštera na [[Rupertsberg]]u u [[Bingen]]u. S jejím dílem jsou spojené počátky svébytného proudu německé středověké mystiky, tzv. ''[[Frauenmystik]]''.
 
== Život ==
Řádek 25:
 
== Dílo ==
V knize ''[[Scivias]]'' (Poznej cesty, „Cestyvěz“) najdeme 26 vidění, která se nesou v duchu nábožensko-intelektuálních rozprav, proroctví či dokonce kosmologických úvah. Věnovala se také [[ženský princip|ženskému principu]] a jeho odrazům v církevním učení např. ve formě [[Mariánská úcta|mariánské úcty]]. Jejích spisů si všimli církevní hodnostáři a prohlašovali její vize za skutečné, přestože vůči církvi byla spíše kritická a požadovala její reformu.{{Doplňte zdroj}} Psala také encyklopedická díla a vědecká pojednání z oboru medicíny, zejménakonkrétně zpracovala problematiku bylinkářství, protoa tentodalších účelléčiv vyvinulav speciálníknihách jazyk''Liber (linguasimplicis ignota)medicine'' proa popis''Liber vědeckýchcomposite termínůmedicine''.{{Doplňte zdroj}}
Svatá Hildegarda vyvinula speciální jazyk (lingua ignota), založený na středověké latině, ale obsahující mnoho nově vytvořených nebo upravených slov a zapisovaný zvláštní abecedou.<ref>Jutta & Hildegard: The Biographical Sources, trans. Anna Silvas (Pennsylvania State University Press, 1999), 138; Ruether, Rosemary Radford. Visionary Women (Minneapolis: Augsburg Fotress, 2002), 7.</ref> Tento jazyk užívala ve vědeckých traktátech i v poezii. Hildegardin osobitý styl zacházení s latinou vycházel spíše z mluvené latiny<ref>E: Stehlíková: ''A co když je to divadlo?'' Praha, 1998, str. 42</ref> a byl proto předmětem kritiky ze strany učenců, která vedla k podceňování celého Hildegardina díla.
Je autorkou básní a církevních písní zpívaných ženskými hlasy jako [[gregoriánský chorál]]. Ty jsou shrnuty v díle ''Symphonia armoniae celestium revelationum'' (Symfonie harmonie nebeských zjevení). 77 básní tvoří ucelený liturgický cyklus pro specifické církevní svátky.
 
Dále napsala dvě knihy, zabývající se medicínou - konkrétně léčivy: ''Liber simplicis medicine'' a ''Liber composite medicine''.
 
Hildegardin osobitý styl zacházení s latinou vycházel spíše z mluvené latiny<ref>E: Stehlíková: ''A co když je to divadlo?'' Praha, 1998, str. 42</ref> a byl proto předmětem kritiky ze strany učenců, která vedla k podceňování celého Hildegardina díla.
 
[[Soubor:Hildegard von Bingen Liber Divinorum Operum.jpg|thumb|Stránka z díla ''Liber Divinorum Operum'']]