Sisal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Odkazy: vložen nadpis |
aktualizace a rozšíření článku |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Plantsisal.jpg|thumb|200px|Agave sisalana]]
'''Sisal''' je [[textilní vlákno]], které se získává z listů [[Agáve sisalová|agáve sisalové]] (''Agave sisalana''). Rostlině se daří jen v tropickém a subtropickém pásmu
V roce 2013 byla zaznamenána celosvětová produkce 281 554 tun, ze kterých připadlo asi 60 % na Brazílii, k významným výrobcům patřila např. Tanzanie, Keňa a Čína <ref>Statistika FAO: http://faostat3.fao.org/download/Q/QC/E</ref>.
== Vlastnosti ==
[[File:Sisal fibres.JPG|thumb|200px|Sisalová vlákna]]
{| class="wikitable"
|+Chemické složení<ref name="Fra">Franck: Bast and other plant fibres, Cambridge / Boca Raton, 2005, S. 229-273, ISBN 1855736845 / ISBN 0849325978, str. 229-273</ref>
|-
|celuloza a<br /> hemiceluloza
|lignin
|pektiny
|voda, vosky,<br /> popel
|-
| 65-80 %
|10-20 %
|2-4 %
|2-4 %
|}
{| class="wikitable"
|+Fyzikální vlatnosti sisálového vlákna
|-
|Spec. hmotnost
|1,33 g/cm<ref name="Com">Comparative physical, chemical and morphological characteristics of certain fibres. Ve: Franck 2005</ref>
|Modul elasticity
|3,82 GPa <ref name="Com">Comparative physical, chemical and morphological characteristics of certain fibres. Ve: Franck 2005</ref>
|-
|Délka
| 6-10 cm<ref name="Com">Comparative physical, chemical and morphological characteristics of certain fibres. Ve: Franck 2005</ref>
|Tažnost
|2,9-6,8 % <ref name="Com">Comparative physical, chemical and morphological characteristics of certain fibres. Ve: Franck 2005</ref>
|-
|Průměr
| 17-50 µm<ref name="Com">Comparative physical, chemical and morphological characteristics of certain fibres. Ve: Franck 2005</ref>
|Pevnost v tahu
|80-839 [[MPa]] <ref name="Com">Comparative physical, chemical and morphological characteristics of certain fibres. Ve: Franck 2005</ref>
|-
|Navlhavost
|11 %<ref name="Com">Comparative physical, chemical and morphological characteristics of certain fibres. Ve: Franck 2005</ref>
|Odolnost proti<br /> chemikáliím
|nestálé proti <br />silným kyselinám<ref name="Fra"> Franck (Hrsg.): Bast and other plant fibres, Cambridge / Boca Raton, 2005, S. 229-273, ISBN 1855736845 / ISBN 0849325978</ref>
|}
== Zpracování a použití sisalu ==
[[Soubor:Sisal products 01.JPG|thumbnail|200px|Výrobky ze sisalové příze]]
<ref name="Fra">Franck: Bast and other plant fibres, Cambridge / Boca Raton, 2005, S. 229-273, ISBN 1855736845 / ISBN 0849325978, str. 229-273</ref>
Rostlina sestává z 50-65 listů, každý váží 0,5-1,5 kg a obsahuje 4-7 % spřadatelných vláken. Hektarový výnos z pěstování agave dosahoval na začátku 21. století cca 1 tunu vláken.
Sisalová vlákna se mechanicky oddělují od dužiny listů agave na tzv. ''decorticatoru'' (výkon až 200 tun za směnu), napouštějí asi 10 % minerálního oleje a nechávají 2-4 dny uležet.
Příprava k [[předení]] spočívá v [[průtah|protahování]] a družení pramenů vláken na 4-5 pasážích [[protahovací stroj|protahovacích strojů]] (s hřebenovým průtahovým ústrojím). Dopřádání se provádí na [[křídlový stroj|křídlovém stroji]]. Za jemné příze se označují výrobky pod 25 [[tex (jednotka)|ktex]], nejjemnější se vypřádají asi do 7 ktex, [[zákrut příze|zákrut]] příze bývá 40-100/m.
Většina sisalových přízí se zpracovává [[splétání]]m na [[šňůra (provaz)|šnůry]] a [[textilní lano|lana]]. Například Brazílie vyváží jednoduché příze 1430 tex (700m/kg) s pevností v tahu nejméně 25 kg a trojmo [[skaní|skané příze]] 5000 tex (200 m/kg), které snášejí zatížení 170 kg. Brazilská sisalová lana o průměru 38 mm snášejí zatížení 9,5 tun
Asi 10 % přízí se [[tkanina|tká]] s použitím na [[koberec|koberce]], [[bytový textil|bytové textilie]] a příp. na lešticí kotouče. Tkaniny se také [[bělení textilií|bělí]] a [[barvení textilií|barví]] (barvení je obtížnější než např. u bavlny).
▲Například Brazílie vyváží jednoduché příze 1430 tex (700m/kg) s pevností v tahu nejméně 25 kg a trojmo skané příze 5000 tex (200 m/kg), které snášejí zatížení 170 kg. Brazilská sisalová lana o průměru 38 mm snášejí zatížení 9,5 tun.<ref>http://www.sisal.ws/</ref>
Spotřeba sisalových vláken dosáhla vrcholu na začátku 21. století, od té doby neustále klesá. V 1. dekádě se odhadoval podíl textilií na celkové spotřebě asi na 70 % (60% šnůry a lana, 8% koberce a 5% technické textilie), zbytek se použil na výrobu papíru<ref name="Fra"> Franck (Hrsg.): Bast and other plant fibres, Cambridge / Boca Raton, 2005, S. 229-273, ISBN 1855736845 / ISBN 0849325978</ref>.
Sisal se také používá k výrobě kvalitních terčů na hru [[šipky]] a využívá se též při výrobě luxusních dámských klobouků a čelenek {{Doplňte zdroj}}.
== Odkazy ==
Řádek 23 ⟶ 66:
=== Literatura ===
* Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL [[Praha]] [[1981]], str. 153-155
* Simon/Horáček: ''Technologie přádelnictví'', SNTL [[Praha]] [[1987]], str. 92-93
=== Externí odkazy ===
| |||