Tadeusz Kościuszko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava dle WP:ŽOPP |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 4:
== Rané období ==
[[Soubor:Музей-усадьба Т. Косцюшки....JPG|náhled|Šlechtický dům rodiny Kosciuszkových]]
Tadeusz Kościuszko se narodil ve vesnici Mereczowszczyzna na území [[Republika obou národů|Republiky obou národů]] (nyní [[Merečevščina]] v [[Bělorusko|Bělorusku]]) v únoru 1746. Jeho rodina patřila mezi polsko-litevskou šlechtu a vlastnila malé panství s 31 [[Poddanství|poddanskými]] rodinami. V roce [[1755]] začal navštěvovat školu v Lubieszówě, ale nedokončil jí kvůli rodinným problémům. V roce [[1765]] vstoupil do školy pro [[Kadeti|
V roce [[1774]] se vrátil do své země, která dva roky předtím prošla [[Dělení Polska|prvním dělením]] mezi okolní mocnosti. Doma zjistil, že jeho rod je bez prostředků, neboť bratr Josef promrhal většinu rodinného majetku. Do armády vstoupit nemohl, protože měla silně omezený počet vojáků. Nějakou dobu pracoval jako učitel v rodině vojvody [[smolenské vojvodství|smolenského vojvodství]] hejtmana Józefa Sylwestera Sosnowskiho, zamiloval se do jeho dcery Ludwigy, ale otec vztahu nepřál. V roce [[1775]] se pokusil vstoupit do saské armády, ale bezúspěšně. Nakonec se vrátil do Paříže. Zde se doslechl o vypuknutí [[Americká revoluce|revoluce v Severní Americe]] a rozhodl se zkusit štěstí tam.
Řádek 23:
V srpnu [[1784]] se vrátil do Polska. Kościuszko sledoval události v zemi, kde sílila skupina, která se snažila v Polsku provést reformy. Takzvaný ''Velký Sejm'' nebo ''Čtyřletý Sejm'' probíhající v letech [[1788]]-[[1792]] se snažil tehdejší [[Rzeczpospolita#První republika (1505-1795)|Polskou republiku]] napravit. Jedním z prvních přijatých usnesení bylo zvýšení počtu vojáků na 100 tisíc. Pro Kościuszka tak nastala příležitost vojenské kariéry. Dne [[12. říjen|12. října]] [[1789]] obdržel králem podepsané jmenování generálmajorem korunních vojsk (tedy polských, nikoliv litevských). S tím též byl spojen příjem dvanáct tisíc zlotých ročně.
Snaha Poláků o posílení vlasti vyvolala neklid u Ruska a Pruska, ale i u části polské magnaterie (nejbohatší a nejvlivnější šlechty), Již v dubnu 1792 magnáti [[Szczęsny Potocki]], [[Seweryn Rzewuski]] a [[Franciszek Ksawery Branicki]] připravili tzv. konfederaci, která rušila usnesení [[Ústava 3. května|Ústavy 3. května]]. Garantem obnovení bývalých práv a privilegií šlechtického stavu měla být carevna [[Kateřina II.
Když [[18. květen|18. května]] 1792 ruská vojska v počtu asi 100 tisíc vojáků vkročila na území Rzeczpospolité, začala polsko-ruská válka. Litevská armáda (vedle korunního vojska druhá část armády Rzeczpospolité) v důsledku zrady velitele [[Ludwik Wirtemberski|Ludwika Wirtemberského]] nekladla útočníkům skoro žádný odpor. Korunní armáda (polské části republiky) neměla dost sil zadržet vojsko vstupující na Ukrajinu, jen se jí podařilo ustoupit za Bug.
Řádek 42:
== Definitivní emigrace ==
V roce [[1796]] car [[Pavel I.
V letech [[1798]]-[[1815]] žil v Brevile u Paříže a podílel se na vytváření polských legií v Itálii. Na podzim [[1799]] se setkal s [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]]. Kościuszko byl proti spojování polské otázky s Napoleonem, kterému nedůvěřoval.
|