Tadeusz Kościuszko: Porovnání verzí

Tadeusz Kościuszko se narodil ve vesnici Mereczowszczyzna na území [[Republika obou národů|Republiky obou národů]] (nyní [[Merečevščina]] v [[Bělorusko|Bělorusku]]) v únoru 1746. Jeho rodina patřila mezi polsko-litevskou šlechtu a vlastnila malé panství s 31 [[Poddanství|poddanskými]] rodinami. V roce [[1755]] začal navštěvovat školu v Lubieszówě, ale nedokončil jí kvůli rodinným problémům. V roce [[1765]] vstoupil do školy pro [[Kadeti|kadetykadet]]y (''Korpus Kadetów Szkoły Rycerskiej'') ve [[Varšava|Varšavě]], kde se měli vzdělávat budoucí důstojníci polské armády. V roce [[1768]] dokončil studia v hodnosti [[Kapitán (vojenství)|kapitánakapitán]]a. V tomtéž roce vypukla v Polsku občanská válka ([[povstání Barské konfederace]]) a Kościuszko, zřejmě i z důvodu nerozhodnosti na čí stranu se postavit, opustil [[Rzeczpospolita|Rzeczpospolitu]]. Na podzim roku [[1769]] se dostal do Paříže, kde studoval umění na ''Académie royale de peinture et de sculpture''. Rovněž pilně navštěvoval knihovny, bral soukromé hodiny architektury, zajímal se o filozofii [[osvícenství]] a ekonomickou teorii [[Fyziokratismus|fyziokratismu]].

Snaha Poláků o posílení vlasti vyvolala neklid u Ruska a Pruska, ale i u části polské magnaterie (nejbohatší a nejvlivnější šlechty), Již v dubnu 1792 magnáti [[Szczęsny Potocki]], [[Seweryn Rzewuski]] a [[Franciszek Ksawery Branicki]] připravili tzv. konfederaci, která rušila usnesení [[Ústava 3. května|Ústavy 3. května]]. Garantem obnovení bývalých práv a privilegií šlechtického stavu měla být carevna [[Kateřina II. Veliká]] Konfederace byla vyhlášena 14. května v pohraniční obci [[Targowica]] (targowická konfederace) a o několik dní později ruská armáda na žádost targowiczanů překročila hranice Polska. V Polsku několik měsíců probíhaly přípravy na možnou intervenci, kterých se Kościuszko účastnil a za nepřítomnosti [[Józef Poniatowski|Józefa Poniatowského]] přebíral velení cele divize. Na začátku května [[1792]] bylo polské vojsko reorganizováno, velitelem korunního (polského) vojska o počtu asi 17 tisíc vojáků král jmenoval knížete Józefa Poniatowského. Velitelem jedné ze tří divizí, které tvořily korunní armádu, se stal Tadeusz Kościuszko.

V roce [[1796]] car [[Pavel I. Ruský(car)|Pavel I.]] propustil Kościuszka, který souhlasil s tím, že složí přísahu věrnosti, za což car propustil 20 000 Poláků. Kościuszko emigroval do Spojených států, odkud se však v roce [[1797]] vrátil do Evropy.