Dimitrij: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+kat |
m Oprava dle WP:ŽOPP |
||
Řádek 25:
Libreto napsala v roce 1877 [[Marie Červinková-Riegrová]], dcera politika [[František Ladislav Rieger|Františka Ladislava Riegra]]. Bylo původně určeno pro skladatele [[Karel Šebor|Karla Šebora]], který na její libreto již napsal operu ''[[Zmařená svatba]]''. Červinková však nebyla spokojena ani se spoluprací, ani s výsledným zhudebněním svého předchozího díla, a když Šebor ani po dvou letech nezačal na ''Dimitrijovi'' pracovat, vyžádala si je od něj zpět.<ref name="Kuna">...</ref> <ref name="Šupka">O. Šupka: Opery Antonína Dvořáka VIII:Dimitrij, viz "Literatura"</ref>
Příběh vychází z epizody ruské historie, krátké doby panování (1605-1606) prvního z předstíraných pretendentů ruského trůnu známého pod jménem [[Lžidimitrij I.]], uprchlého mnicha, který se vydával za Dimitrije, syna cara [[Ivan IV.|Ivana IV.]], a s polskou vojenskou pomocí ovládl část Ruska po smrti cara [[Boris Fjodorovič Godunov|Borise Godunova]]. (''Dimitrij'' tedy začíná v okamžiku, kterým končí [[Modest Petrovič Musorgskij|Musorgského]] ''[[Boris Godunov (opera)|Boris Godunov]]''; Dvořák ani Červinková však toto dílo v té době neznali.) Libretistka vycházela především ze hry [[Ferdinand Břetislav Mikovec|Ferdinanda Břetislava Mikovce]] ''Dimitr Ivanovič'' (1856), který si bral za základ dramatický fragment [[Friedrich Schiller|Friedricha Schillera]] ''Demetrius'' (1804-05). Obě předlohy Dimitrije představují jako hrdinu, který je zprvu upřímně přesvědčen o svém právu a teprve v průběhu dramatu se dozvídá, že byl jen nástrojem cizích záměrů. Červinková doplnila další podrobnosti z ''Ruských dějin'' historika [[Sergej Michaljovič Solovjov|Sergeje Michaljoviče Solovjova]].<ref name="Kuna">...</ref>
Libreto ''Dimitrije'' má typické znaky "[[grand opera|velké opery]]" jak ve stavbě (řada příležitostí pro sborové pasáže různého charakteru a různé základní barvy - Rusové a Poláci -, scény církevní, vojenské i milostné, střídání masových scén s intimními), tak i v postavě hlavního hrdiny, který se stává nástrojem a posléze i obětí chodu dějin. Libreto není zcela bez vad, je však bohaté na dramatické situace svědčící Dvořákovu talentu, a v tom předstihuje libreta jeho dalších pokusů v žánru velké opery ''[[Vanda (opera)|Vandy]]'' a ''[[Armida (Dvořák)|Armidy]]''. Dvořák při skládání hudby libretistku často konzultoval a vyžadoval řadu úprav, z nichž nejvýznamnější bylo vypuštění posledního dějství (tradiční velká opera má pět dějství, ale Dimitrij netypicky jen čtyři). Obsah pátého dějství měla tvořit scéna pohřbu Xenie a finální konfrontace Rusů s Poláky; nakonec se však oba tvůrci dohodli ukončit operu Dimitrijovou smrtí na konci IV. aktu. Intenzivní práce na opeře trvala Dvořákovi více než rok (8. května 1881 — 23. září 1882).
Řádek 74:
|[[Marina Mniszková|Marina]], dcera Jiřího Mníška, vojvody sandoměřského, choť Dimitrijova || [[soprán]] || [[Marie Sittová]] || Marie Sittová || [[Růžena Maturová]]
|-
|[[Xenie Godunová|Xenie Borisovna]], dcera po caru [[Boris Fjodorovič Godunov|Borisi Godunovovi]] || soprán || [[Irma Reichová]] || Irma Reichová || Anna Veselá
|-
|Petr Fjodorovič Basmanov, vůdce vojsk carských || [[bas]] || František Hynek || František Hynek || František Hynek
| |||