Tadeusz Kościuszko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava dle WP:ŽOPP; kosmetické úpravy |
m Oprava dle WP:ŽOPP |
||
Řádek 23:
V srpnu [[1784]] se vrátil do Polska. Kościuszko sledoval události v zemi, kde sílila skupina, která se snažila v Polsku provést reformy. Takzvaný ''Velký Sejm'' nebo ''Čtyřletý Sejm'' probíhající v letech [[1788]]-[[1792]] se snažil tehdejší [[Rzeczpospolita#První republika (1505-1795)|Polskou republiku]] napravit. Jedním z prvních přijatých usnesení bylo zvýšení počtu vojáků na 100 tisíc. Pro Kościuszka tak nastala příležitost vojenské kariéry. Dne [[12. říjen|12. října]] [[1789]] obdržel králem podepsané jmenování generálmajorem korunních vojsk (tedy polských, nikoliv litevských). S tím též byl spojen příjem dvanáct tisíc zlotých ročně.
Snaha Poláků o posílení vlasti vyvolala neklid u Ruska a Pruska, ale i u části polské magnaterie (nejbohatší a nejvlivnější šlechty), Již v dubnu 1792 magnáti [[Szczęsny Potocki]], [[Seweryn Rzewuski]] a [[Franciszek Ksawery Branicki]] připravili tzv. konfederaci, která rušila usnesení [[Ústava 3. května|Ústavy 3. května]]. Garantem obnovení bývalých práv a privilegií šlechtického stavu měla být carevna [[Kateřina II. Veliká]] Konfederace byla vyhlášena 14. května v pohraniční obci [[Targowica]] (targowická konfederace) a o několik dní později ruská armáda na žádost targowiczanů překročila hranice Polska. V Polsku několik měsíců probíhaly přípravy na možnou intervenci, kterých se Kościuszko účastnil a za nepřítomnosti [[Józef Poniatowski|Józefa Poniatowského]] přebíral velení cele divize. Na začátku května [[1792]] bylo polské vojsko reorganizováno, velitelem korunního (polského) vojska o počtu asi 17 tisíc vojáků král jmenoval knížete Józefa Poniatowského. Velitelem jedné ze tří divizí, které tvořily korunní armádu, se stal Tadeusz Kościuszko.
Když [[18. květen|18. května]] 1792 ruská vojska v počtu asi 100 tisíc vojáků vkročila na území Rzeczpospolité, začala polsko-ruská válka. Litevská armáda (vedle korunního vojska druhá část armády Rzeczpospolité) v důsledku zrady velitele [[Ludwik Wirtemberski|Ludwika Wirtemberského]] nekladla útočníkům skoro žádný odpor. Korunní armáda (polské části republiky) neměla dost sil zadržet vojsko vstupující na Ukrajinu, jen se jí podařilo ustoupit za Bug.
| |||