Kateřina I. Ruská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava dle WP:ŽOPP |
m Oprava dle WP:ŽOPP |
||
Řádek 13:
== Následníci trůnu ==
V pramenech je s jistotou zaznamenáno Kateřinino rozhodnutí, zahrnuté v testamentu. Výslovně jím vyjádřila vůli, aby nástupcem na trůně se stal [[Petr II.
Svou první dceru Annu (společně se svou sestrou Alžbětou měly být regentkami nedospělého Petra II. či následnicemi trůnu v případě, že by Petr II. zemřel před nimi bezdětný) provdala Kateřina počátkem roku 1725 za vévodu [[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský|Karla Fridricha Holštýnsko-Gottorpského]]. Anna však zemřela po porodu syna (pozdější car [[Petr III. Ruský|Petr III.]]) záhy po Kateřinině smrti ([[1728]]) a nedlouho na to i Petr II. ([[1730]]); ani regentství obou sester, ani Alžbětino (resp. Petra III.) následnictví na trůn se v této době nerealizovalo pro odpor a intriky knížat Dolgorukých, kteří svolali Nejvyšší tajnou radu a na jejím zasedání prosadili jako ruskou carevnu neteř Petra Velikého, dceru jeho nevlastního bratra [[Ivan V. Alexejevič|Ivana V.]] [[Anna Ivanovna|Annu Ivanovnu]]. Po ní pak na trůn krátce nastoupil [[Ivan VI. Antonovič]] (pravnuk Ivana V.) a teprve poté [[Alžběta I. Petrovna|Alžběta Petrovna]], druhá dcera Petra I. a Kateřiny. Ani jeden z nich neměl potomky a na trůn posléze usedl ([[1762]]) vnuk Petra Velikého [[Petr III. Ruský|Petr III.]], syn Anny Petrovny, která tak je předkem všech [[Romanovci|Romanovců]] od [[18. století|18.]] do [[20. století]].
| |||