Samoděržaví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 7 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q147982) |
m Oprava dle WP:ŽOPP |
||
Řádek 3:
Počátky samoděržaví lze najít již v době sjednocování Ruska [[Moskevské velkoknížectví|velikými knížaty moskevskými]], kteří se po dosažení značných územních úspěchů pokládali za představitele národní jednoty a úměrně s tím zvyšovali svou panovnickou moc a sebevědomí. Když se v polovině [[15. století]] dostal celý [[Pravoslaví|pravoslavný]] svět s výjimkou Moskvy pod [[Turecko|tureckou]] nadvládu, rozšířila se v moskevském státě myšlenka, že Moskva je dědičkou [[Cařihrad]]u (teorie o Moskvě jakožto ''třetím Římu''). V důsledku toho se moskevští panovníci začali pokládat za nástupce [[Byzantská říše|byzantských]] [[císař]]ů a ke svému titulu připojovali podle byzantského vzoru též titul samoděržec, který byl překladem byzantského císařského titulu autokrator.
K zásadnímu pokusu o prosazení samoděržaví došlo ale poprvé až za vlády prvního ruského cara [[Ivan IV.|Ivana IV. Hrozného]] v druhé polovině [[16. století]] a dovršeno bylo za [[Petr I. Veliký|Petra I. Velikého]] začátkem [[18. století]], kdy byla zlomena moc [[bojar]]ů a údělných knížat a car se stal [[Autokracie|autokratickým]] vládcem. Ruská revoluce v letech [[1905]] až [[1907]] sice samoděržavím otřásla ([[konstituce]], státní [[duma]], [[Konstituční monarchie|konstituční vláda]]), avšak jeho faktickou likvidaci přinesla až [[únorová revoluce]] roku [[1917]].
== Související články ==
| |||