Moskevský Kreml: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, formát
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Oprava dle WP:ŽOPP; kosmetické úpravy
Řádek 44:
Po dokončení těchto staveb vyšel carský dekret, který nařizoval, že žádná další budova nesmí stát v blízkosti pevnosti. To způsobilo, že je Kreml oddělený od dnešního historického moskevského centra tzv. [[Kitaj-gorod]]u. V letech [[1555]]–[[1560]] po dobytí [[Kazaňský chanát|Kazaňského chanátu]] nechal car [[Ivan IV.]] na toto prázdné místo (dnešní [[Rudé náměstí]]) postavit architektem [[Postnik Jakovlev|Postnikem Jakovlevem]] [[chrám Vasila Blaženého]].
 
V roce 1682 prožil car [[Petr I. Veliký]] ještě jako dítě v Kremlu velice traumatické okamžiky, když jen o vlásek unikl živ z moskevské rebelie (Strelecká vzpoura), z toho důvodu Moskvu neměl rad a později v roce 1712 přemístil sídelní město z Moskvy do nově postaveného honosného Sankt-Peterburgu [[Petrohrad]]u a Kreml upadl v zapomnění až do 18. století. Ještě před přesunutím carského sídla z Kremlu do [[Petrodvorec|Petrodvorce]] proběhla poměrně rozsáhlá dostavba ozdobných věžiček nad stávající věže obvodových zdí.
 
=== Přestavby od 18. století ===
Řádek 53:
 
[[Soubor:2003-04-18_Moskau_Kreml_von_Christ-Erlöser-Kathedrale_aus.jpg|thumb|Pohled na Velký kremelský palác]]
V 19. století z příkazu císaře [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I. ]] proběhla další výrazná přestavba budovy, která byla poškozena za francouzské okupace na začátku století, Velkého kremelského paláce (Большой Кремлёвский дворец). Tuto přestavbu řídil architekt [[Konstantin Ton]] a na návrhu vnitřní výzdoby se podílel dvorní architekt [[Friedrich Richter]]. Tato přestavba vytvořila skutečnou dominantu Kremlu při pohledu přes řeku Moskvu. Během těchto prací také došlo k propojení Velkého paláce s palácem Těremským (Теремной дворец), Diamantovým palácem a s chrámem Zvěstování.
 
Poté opět Kreml začal ztrácet na významu až do doby nástupu komunismu na začátku 20. století.