Verze z 12. 8. 2014, 15:22 editovat Pratyya Ghosh (diskuse \| příspěvky) 32 editací m (Script) File renamed: File:Empress Elisabeth Alexeievna.jpg → File:Empress Elisabeth Alexeievna by Vigee-Le Brun (1795, Castle of Wolfsgarten).jpg File renaming criterion #3: Correct misleading n… ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 2. 2015, 20:37 editovat zrušit editaci HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Oprava dle WP:ŽOPP; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 16: Velkokněžna se cítila osamocena a stýskalo se jí po domově, obzvláště když se její sestra Frederika vrátila do Bádenska. Jelizaveta zůstala sama v cizí zemi, jedinou její útěchou byl Alexandr. "Bez svého muže, který jediný se stará o to, abych se cítila šťastná, bych tisíckrát umřela." První léta manželství byla šťastná, ale Kateřina byla rozčarovaná, protože velkokněžna ještě nedala jejímu vnukovi syna. Smrt Kateřiny v [[17. listopad~~\|17. listopadu~~]]u/[[28. listopad]]u roku [[1796]] vynesla Jelizavetina tchána, [[Pavel I. ~~(car)~~Ruský\|Pavla I.]], na ruský trůn. V době jeho vlády se Jelizaveta zdržovala u dvora co nejméně, svého tchána neměla ráda. Začaly se projevovat problémy v jejím manželství. Nenašla ve svém muži splnění svých romantických představ, Alexandr ji zanedbával, a ona hledala citovou útěchu jinde. Zpočátku našla potěšení v důvěrném přátelství s krásnou hraběnkou Golovinou, později navázala s nejlepším Alexandrovým přítelem, [[Polsko\|polským]] knížetem [[Adam Jerzy Czartoryski\|Adamem Czartoryským]] romantický vztah, který trval tři roky. Řádek 36: [[Soubor:Elizaveta Alexeevna by anonymous (19 c, Taganrog museum).jpg\|200px\|thumb\|left\|Carevna Jelizaveta Alexejevna.]] [[3. listopad~~\|3. listopadu~~]]u/[[15. listopad~~\|15. listopadu~~]]u [[1806]] porodila Jelizaveta druhou dceru, velkokněžnu Jelizavetu Alexandrovnu. Opět se vynořily řeči, že dítě není carovo, ale Ochotnikovovo. Po kapitánově tragické smrti se Jelizaveta cítila ještě osamocenější než dřív a všechnu svou lásku přenesla na dcerku, které říkala ''"Lisinka"''. Patnáct měsíců později však děvčátko zemřelo na infekci od růstu zoubků. "Nyní", psala carevna matce, ''"nejsem už dobrá k ničemu na tomto světě, moje duše nemá už sílu dostat se z tohoto úderu."'' Smrt dcerky nakrátko carský pár sblížila. Třebaže Jelizaveta neměla ještě třicet let, car ani ona už neměli naději, že založí rodinu; Alexandr prohlásil, že by další děti již mít neměli, že je to vůle Boží. Během [[napoleon]]ských válek Jelizaveta podporovala politiku svého muže. Po Napoleonově pádu se spolu s manželem a dalšími korunovanými hlavami účastnila [[Vídeňský kongres\|Vídeňského kongresu]] ([[1814]]), kde se setkala a opět začala román s knížetem Czartoryským, který ji stále miloval. Řádek 42: Když Jelizaveta dosáhla čtyřicítky, její krása začala uvadat; tehdy rezignovala na všechny romantické avantýry. I Alexandr prošel vnitřní přeměnou a carevna se se svým mužem sblížili jako nikdy dosud. V roce [[1819]] car, který propadl religióznímu mysticismu, ukončil svůj dlouholetý poměr s kněžnou Naryškinovou a od té doby začali Alexandr a Jelizaveta trávit více času spolu. To všechny zaskočilo. ''"Občas si myslím, že jsme se tajně vzali"'', psala Jelizaveta matce. V roce [[1825]] začala mít carevna problémy se zdravím a lékaři usoudili, že by měla pobývat ve vlídnějším podnebí. Jelizaveta společně s manželem se [[15. říjen\|15. října]]/[[27. říjen\|27. října]] přestěhovali do [[Taganrog]]u u [[Azovské moře\|Azovského moře]], kde přebývali ve skromném domě. Byli spolu v této intimní prostotě šťastni. [[17. listopad~~\|17. listopadu~~]]u/[[29. listopad~~\|29. listopadu~~]]u [[1825]] Alexandr onemocněl, když se vracel z cesty na [[Krym]], z původního nachlazení se ukázal [[tyfus]]. Nemoci podlehl [[19. listopad~~\|19. listopadu~~]]u/[[1. prosinec\|1. prosince]] v Jelizavetině přítomnosti. Jelizavetu manželova smrt velmi zasáhla; píše matce: ''"Co mám dělat se svou vůlí, která celá na něm závisela, co mám dělat se svým životem, který jsem chtěla zasvětit jemu?"'' Kvůli svému podlomenému zdraví se nechtěla vrátit do Petrohradu, ani na Alexandrův pohřeb. V květnu [[1826]] se přece do hlavního města vypravila, na dlouhé cestě se však občas cítila špatně, takže bylo nutno udělat přestávku. Časně ráno [[4. květen\|4. května]]/[[16. květen\|16. května]] [[1826]] v městě [[Beljov]] u [[Tula\|Tuly]] našla komorná Jelizavetu v posteli mrtvou, příčinou její smrti bylo srdeční selhání. Splnilo se jí to, co psala své matce krátce po Alexandrově smrti, totiž že by ráda následovala nejdůležitějšího muže svého života.

Luisa Bádenská: Porovnání verzí