Pojem "bolševik"„bolševik“ je používán od 2. sjezdu [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|Ruské sociálně demokratické dělnické strany]] v roce [[1903]], na kterém se strana rozštěpila na frakci radikálních tzv. bolševiků (doslova "větších"„větších“) a ostatních tzv. [[Menševici|menševiků]] (doslova "menších"„menších“). Bolševismus se zakládal na [[Vladimir Iljič Lenin|Leninově]] učení o [[diktatura proletarátu|diktatuře proletariátu]], [[Imperialismus|imperialismu]] a [[socialistická revoluce|socialistické revoluci]], které chtěli dosáhnout ozbrojeným povstáním bez spolupráce s liberálními stranami. Vedl je sám [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]].
Naopak menševici byli zastánci klasického [[Marxismus|marxismu]], a tedy tvrdili, že komunismu lze dosáhnout pouze v ekonomicky vyspělém státě, s masovou podporou, a příslušné postupné "revoluci"„revoluci“ musí nejprve předcházet "„[[buržoazní revoluce]]"“ (která se v Rusku na rozdíl od [[Západní Evropa|západní Evropy]] - např. [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] - nikdy neuskutečnila, neboť v marxistickém chápání bylo [[Rusko]] stále "feudálním„feudálním státem"státem“).
Navzdory názvu byli původně menševici ve straně ve většině a bolševici v menšině (kromě zmíněného 2. sjezdu). V roce [[1917]] však bolševici ve volbách a podobně začínali získávat vliv a [[Říjnová revoluce|říjnovou revolucí]] v listopadu [[1917]] se násilnou revolucí (tedy přesně podle svého učení) dostali v [[Rusko|Rusku]] k moci a získali absolutní moc. V roce [[1918]] se jejich frakce / strana přejmenovala na "Velká„Velká Komunistická strana Ruska (bolševiků)"“ od roku [[1925]] "Všezväzová„Všesvazová komunistická strana (bolševiků)"“, od roku [[1952]] [[Komunistická strana Sovětského svazu]]. V roce [[1921]] bolševici zakázali v [[Rusko|Rusku]] (pozdějším [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]) všechny ostatní politické strany kromě své, a zakázali i [[Menševici|menševiky]].
