Otevřít hlavní menu

Změny

m
Robot automaticky nahradil text: (-Richard Lví srdce +Richard Lví srdce)
 
O rok později se stal anglickým následníkem a roku 1154 byl spolu s Eleonorou korunován anglickým králem. Roku 1170 jmenoval spoluvládcem v Anglii svého nejstaršího žijícího syna [[Jindřich Mladík|Jindřicha Mladíka]]. Nechal ho korunovat za krále, ale spoluvláda byla jen formální. Ve skutečnosti si Jindřich II. veškerou moc i nadále podržel pro sebe. Se svým nejstarším synem měl pak řadu sporů a ozbrojených konfliktů. Jindřichovým úhlavním nepřítelem byl ale francouzský král [[Ludvík VII.]] Jejich vztahu nepřispělo ani to, že Eleonora, která Ludvíkovi dala jen dvě dcery, porodila Jindřichovi osm dětí, z toho pět synů. Po smrti Ludvíka VII. se stal francouzským králem Ludvíkův syn [[Filip II. August]], který po Jindřichovi II. rovněž vyžadoval lenní poslušnost, což se ale hrdému králi Anglie příliš nezamlouvalo. Jindřich II. byl na území Anglie suverénním vladařem, přes své državy ve Francii byl ale stále [[vazal]]em krále [[Francie|francouzského]]. Byl ale vazalem velmi mocným, jelikož francouzský král Filip II. August vládl ve Francii menšímu území než Jindřich II. Tyto územní spory vedly k řadě válečných střetů mezi oběma panovníky, přičemž [[Filip II. August]] obratně využíval mocenských ambicí všech Jindřichových synů a štval je proti otci.
{{citát|Od Ďábla jsme přišli a k Ďáblu se vrátíme...|''[[Richard I. Lví srdce|Richard Lví srdce]]''<ref name="Haskins126">{{Citace monografie | jméno=Charles Homer | příjmení=Haskins| titul=Normani v evropských dějinách|vydavatel=H+H | místo= Jihlava | rok=2008 | jazyk = |strany=126|isbn =978-80-7319-071-2}}</ref>}}
 
=== Spor s arcibiskupem ===
113 709

editací