Verze z 1. 11. 2014, 01:33 editovat 77.48.64.9 (diskuse) →‎Před příchodem Rusů značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 2. 2015, 18:19 editovat zrušit editaci HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Robot automaticky nahradil text: (-sobí +sobí, -Sob, +Sob,, -Sobí +Sobí); kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 31: Jakuti se na své dnešní území přestěhovali z jižní [[Sibiř]]e asi v 11.-14. století. Za jejich předky jsou nejčastěji pokládáni [[Kurykanové]], sídlící v 6.-8. století v oblasti jihozápadně od [[Bajkal]]u. Nejstarší památkou na Jakuty jsou [[petroglyf]]y na skalách v povodí řeky Leny, zobrazující lovce, pastevce, bojovníky, šamany a zvířata. mezi nejznámější lokality, patří tzv. [[Lenské pilíře\|Lenské sloupy]], pokládané jakutskými šamany za posvátné místo. K migraci předků Jakutů z oblasti Bajkalu na sever docházelo ve více vlnách od 11. do 13. stol. Důvodem byl zřejmě tlak [[Mongolové\|mongolských kmenů]]. Z jihu si Jakuti přivedli stáda skotu a koní a přinesli znalost metalurgie. Jakutské [[Mýtus\|mýty]] a eposy vypráví o putování na sever pod vedením legendárních náčelníků Elleje a Omogoje. Jižní pravlast je v jakutské ústní tradici včetně eposů [[~~Oloncho\|~~oloncho]] reflektována jako místo štěstí a hojnosti, kde sídlí přízniví duchové, kde v zimě nemrzne a odkud nemusejí na zimu odlétat [[Jeřáb popelavý\|jeřábi]]. Jakutské eposy a přísloví se zmiňují také o [[Velbloud dvouhrbý\|velbloudech]] a levhartech, kteří na severní Sibiři nežijí. === Období ruské kolonizace === Řádek 40: Po abdikaci [[Mikuláš II. Alexandrovič\|Mikuláše II.]] roku 1917 vytvořili jakutští představitelé vedení Jusupem Galibarovem JaKOB (Jakutský komitet pro obecnou bezpečnost) a pokusili se vyhlásit nezvásislost. Následujícího roku však byl Jakutsk obsazen [[Bolševická strana\|bolševiky]] a podřízen [[Sovětský svaz\|sovětské moci]]. V letech 1921-23 došlo k povstání Jakutů proti sověstké moci. Bylo iniciováno bělogvardějskými veliteli Michajlem Korobejnikovem a [[Anatolij Nikolajevič Pepeljajev\|Anatolijem Pepeljajevem]]. Povstání bylo potlačeno [[Rudá armáda\|Rudou armádou]] pod vedením generála Ivana Stroda, jemuž byl za toto vítězství udělen trojnásobný [[Řád rudého praporu]]. Nepokoje trvaly až do roku 1926, kdy byl Pepeljajev uvězněn. Paradoxem je, že Pepeljajev i Strod skončili stejně. Oba byli zastřeleni za stalinského teroru v roce 1938. Za stalinské éry byla jakutská tradiční kultura vystavena násilné rusifikaci a tradiční hospodářství brutálně kolektivizováno. V té době byli Jakuti nuceni vzdát se tradičního způsobu života a přesidlováni do měst. Mnoho šamanů, ale i příslušníků vznikající jakutské inteligence, bylo popraveno nebo posláno do [[Gulag~~\|Gulagu~~]]u. K obětem čistek patřili i antropolog Gavril Ksenofantov a spisovatel Platon Slepcov-Ojunskij. Prezident [[Boris Jelcin]] se Jakutům za tuto politiku v roce [[1994]] oficiálně omluvil. Po roce 1992 se postavení Jakutů v rámci [[Rusko\|Ruské federace]] poněkud zlepšilo a jejich území získalo statut federativní [[Republika Sacha\|republiky Sacha]]. Řádek 50: Náboženství je dnes většinou [[pravoslavné křesťanství]], ale část si uchovala i původní [[šamanismus]] a s ním související představy. Navíc mnozí formálně křesťanští Jakuti zachovávají starší tradice, spojené právě se šamanismem. Rozšířená je víra v příznivé nebeské duchy ''ajyy'' (předky lidí), nebezpečné nebeské i podzemní démony ''abaasy'' (též ''abaahy''), přízraky ''üör'' (duchy předčasně zemřelých nebo násilně zabitých [[šaman~~\|šamanů~~]]ů) a místní duchy ''ičči'' (strážce pramenů, hor, duchy tajgy, zvířat, rostlin a stromů). K nejpopulárnějším, dodnes uctívaným mytologickým bytostem patří ženští duchové plodnosti - ''Ajyysyt'' a štěstí ''Ijeechsit'', mužští duchové tajgy - ''Bajanaj'', ohně - ''Temirije'' a koní ''Desegej''. Zachovaly se i prvky [[totemismus\|totemismu]] - každý [[klan]] měl [[zvíře]]cího "ochránce", jehož bylo zakázáno zabít. Mohl jím být orel, jeřáb, krkavec či jiný pták, ze savců los, medvěd aj. Každý mužský [[šaman]] ''oyun'' i ženská [[šaman]]ka ''udangan'' měl svého ochranného ducha. Tento duch se šamanovi zjevil v průběhu [[iniciace]], kdy si ho vyvolil za svého služebníka. Častá byla jeho podoba ''zvířecí matky'', která iniciovaného kojila. Ta pak byla jeho hlavním ochranným duchem. Šamani měli i pomocné duchy - ''emeget'', jejichž podoba je ztvárněna na ozdobách šamanova oděvu nebo namalována na jeho [[Buben\|bubnu]]. Svět v představách Jakutů se dělí na tři vrstvy: horní, střední a dolní. Horní nebeský svět obývají přízniví duchové ''ajyy'' i nebeští démoni ''abaasy'', kteří způsobují bouře a duševní choroby. Střední svět obývají lidé (potomci nebeských duchů ''ajyy''), zvířata a duchové ''ičči''. Dolní svět, podsvětí, je říše podzemních démonů ''abaasy'' nebo ''aďaraj'', kteří jsou zákeřnější a krutější než jejich nebeští příbuzní. Vypadají příšerně a způsobují epidemie i jiné nemoci. Nejdůležitější náboženskou slavností je pro ně oslava [[Letní slunovrat\|letního slunovratu]] zvaná ''Yssyach'' (někdy přepisováno též jako ''Yhyach''). Během ''Yssyachu'' se oslavuje příchod léta a počátek laktace hospodářských zvířat (zejména klisen). K tradicím patří kolový [[tanec]] ''osuochaj'', zpěv písní, vyprávění eposů - [[Oloncho]], hostina pod širým nebem (tradičně se podává vařené [[~~sob~~Sob polární\|sobí]]í nebo jiné maso a [[kumys]]) a tradiční sporty: [[zápas]] ''chapsagai'', koňské dostihy, lukostřelba a ''kylyy'' - sport jehož podstatou je skákání po jedné noze ze značky na značku. == Tradiční způsob života == Řádek 61: === Hospodářszví a strava === Jakuti jsou tradičně především pastevci. Chovají dodnes [[Jakutský kůň\|jakutské koně]] a [[sob~~\|soby~~]]y, na jihu i [[Tur domácí\|skot]]. Pastevectví je tradičně polokočovné, se stády se kočuje pouze v letním období, přezimuje se na zimních pastvinách v blízkosti stálých osad, kde jsou zvířata přikrmována senem. Skot trávil zimu v ''chotonu'', jakémsi [[Chlév\|chlévě]], jež byl součástí tradičního zimního obydlí. Kvůli přezimování zvířat je velmi důležitá [[senoseč]], prováděná tradiční krátkou [[Kosa\|kosou]] ve tvaru hokejky. Velký význam má i [[lov]], prováděný v minulosti [[Luk\|luky]], šípy a oštěpy, dnes [[Puška\|ručnicí]]. Oblíbenou kořistí je [[los]] a vodní ptáci, zvláště divoké husy a kachny. K lovu kožešinové zvěře a zajíců dodnes slouží pes jakutská [[lajka]] a různé pasti, hlavně oka a samostříly na principu kuše nebo tzv. ''čerkan'', což je luk spojený s paličkou. Pokud zvíře zavadí o spoušť, tětiva luku vymrští paličku a ta zvířeti zlomí vaz. ''Čerkanem'' se loví hlavně soboli a jiné drobné šelmy, veverky a zajíci. Naproti tomu samostřílem lovili Jakuti vlky, medvědy, dokonce i divoké soby nebo losy. V letním období je významný sběr jedlých rostlin, hlavně bobulí [[Borůvka\|borůvek]], [[Brusinka\|brusinek]], [[Klikva bahenní\|klikvy]], [[Jahodník\|jahod]] a [[Ostružiník moruška\|morušky]]. V minulosti ale nesbírali [[Malina\|maliny]], které podle tradice "patřily medvědovi". Rovněž sběr hub se rozšířil až po příchodu Rusů, do té doby jimi Jakuti pouze krmili soby a koně. S dalších jedlých rostlin sbírají [[Oddenek\|oddenky]] [[Šmel okoličnatý\|šmelu okoličnatého]] a [[Krvavec toten\|krvavce totenu]], různé zelené natě, ale také [[lýko]] mladých větví borovic a modřínů, které jedí vařené s mlékem. Především v zimním období, pod ledem, se provádí [[rybolov]] pomocí vrší, sítí i udic. Oblíbeným úlovkem jsou [[Síh peleď\|~~síh~~síhové]]~~ové~~, [[Jeseterovití\|jeseteři]], [[Karas obecný\|~~karas~~karasi]]i, [[Jelec tloušť\|jelci]] nebo [[Štika\|štiky]]. V 18.-19. století se rozšířilo zemědělství, hlavně pěstování [[Žito\|žita]] a [[ječmen]]e, později i [[Lilek brambor\|brambor]], ujalo se však jen na některých místech. Řádek 91: === Externí odkazy === * [http://www.emusic.com/album/Sakha-Yakutia-Epics-And-Improvisations-MP3-Download/10607750.html Buda music: ''Yakutia: Epics And Improvisations'' - krátké tracky jakutské tradiční hudby] * [http://www.nsu.ru/ip/yakuts.php ЯКУТЫ - ngu.ru] {{ru}}

Jakuti: Porovnání verzí