Emoce: Porovnání verzí

Odebráno 22 bajtů ,  před 5 lety
změna odkazu na obecnější článek - užití termínu není specifické
(změna odkazu na obecnější článek - užití termínu není specifické)
 
=== Makroskopická dimenze problematiky emocí ===
Pocit [[stud]]u nebo [[hanba|hanby]] přispívá kromě stabilizace struktur [[sociální skupina|sociálních skupin]] a sítí také k reprodukci [[sociální nerovnost|sociálních nerovností]]. Konkrétně tím, že příslušníci [[sociální vrstva|sociální vrstvy]] či [[sociální třída|třídy]] často diferencují sami sebe jako individuum i jako člena určité [[referenční skupina|referenční skupiny]] právě na základě těchto emocí. Vytvářejí [[morální hranice]] vůči členům jiných [[sociální skupina|skupin]], [[sociální vrstva|vrstev]] či [[sociální třída|tříd]]. Emoce tedy nejsou pouze prožívané stavy [[mysl]]i, ale slouží i k [[evaluace|evaluaci]] či hodnocení sebe sama či jiných [[aktér]]ů v síti vztahů mezi dalšími [[aktér]]y. V této souvislosti často [[aktér|aktéři]] považují [[sociální norma|normu]] platící pro jejich sociální či [[kultura|kulturní]] okruh za univerzálně platnou, nebo za mající [[legimita|legitimitu]] být univerzálně platnou, pro všechny [[sociální skupina|sociální skupiny]]. Hodnocení jiného [[aktér]]a nebo jeho jednání probíhá i na základě něčeho, co bychom mohli nazvat emoční [[habitus (psychologie)|habitus]]. [[Feeling rules]] jsou součástí nejen normativního kódu určité [[kultura|kultury]], ale jsou i diferencované pro různé [[sociální skupina|sociální skupiny]].<ref>SAYER, A. 2005. Class, Moral Worth and Recognition. Sociology 39 (5): p:947-953. </ref>
 
Ve [[moderní společnost|společnostech moderních]] a [[pozdně moderní společnost|pozdně moderních]] se ukazuje jako stále významnější schopnost manipulovat s emocemi vlastními nebo s emocemi ostatních lidí. Pro jednotlivce je tato schopnost potenciální příležitostí pro [[sociální mobilita|sociální mobilitu]] ve smyslu kumulace [[úcta|úcty]], [[moc]]i či [[peníze|peněz]]. V souvislosti s „řízeným“ prožíváním emocí lze zmínit [[sport|sportovní události]], [[Populární kultura|popkulturu]] či [[kulturní průmysl]]. V této souvislosti někteří autoři poukazují na něco, co bychom mohli nazvat citovou vyprahlostí, kdy jsou lidské schopnosti konstruovat city a [[komunikace|komunikovat]] o nich omezeny a ohrožovány především [[blazeovanost|blazeovaným]] postojem, přemírou banálních podnětů a jistým [[nihilismus|nihilismem]].<ref>PETRUSEK, Miloslav. Společnosti pozdní doby. Praha. Slon. 2006. ISBN 80-86429-63-6 s: 257–258</ref>
292

editací