Kocourkov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m gr. |
m informace o švédském ekvivalentu s odkazem na literaturu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4:
Kocourkov vznikl pravděpodobně v ústním podání a z něho se později dostal do literatury. Už v 17. století se kocourkovské historky objevily v [[Knížky lidového čtení|knížkách lidového čtení]]. U nás patří ke klasice kocourkovského žánru kniha [[Ondřej Sekora|Ondřeje Sekory]] ''[[Kronika města Kocourkova]]'', autor při tom vzpomíná, že první historky o Kocourkově slyšel v dětství od svého otce.
Svůj Kocourkov mají i jiné národy, např. ve starověkém [[Řecko|Řecku]] hrály tuto roli [[Abdéry]], které byly ovšem městem skutečným. Podobně na Moravě se kocourkovské příběhy vyprávějí o městečku Šimperk, jehož předobrazem je skutečné městečko [[Šilperk]].<ref>Veselosti není nikdy dosti (Lidová vyprávění z Moravy). Brno 1956.</ref> Ve francouzské literatuře se objevuje obdobné městečko Brétizy a [[Zvonokosy]] (fr. Clochemerle). Německým městem podivínů je Schilda, nizozemským Kampen, anglickým Gotham; v Polsku městečku hloupých říkají [[Pacanów]], v Srbsku Balov, ve Švédsku Tälje<ref>{{Citace monografie|příjmení = Pošta|jméno = Miroslav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Švédské pohádky|vydání = |vydavatel = Verzone|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = 112|strany = 74-77|isbn = 978-80-87971-00-0}}</ref>. Kocourkovskému podání se poněkud blíží též slovenské anekdoty o [[Záhorie|Záhorácích]] (třebaže jinak se na Slovensku užívá jméno Kocúrkov(o) či Čudáková).
== Jiné známé fiktivní obce ==
| |||