Kimberlit: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění textu + rerefence, 1 obrázek
typo + ozávorkování
Řádek 3:
'''Kimberlit''' je intruzivní [[vyvřelá hornina]], která je významným zdrojem [[diamant]]ů, které se z ní těží a to převážně v oblastech jižní [[Afrika|Afriky]]. Tato ultrabazická hornina se skládá převážně z většího množství [[serpentinizace|serpentinizovaného]] [[olivín]]u, který se nachází v asociaci s [[flogopit]]em, [[pyroxen|orto-]] a nebo klino[[pyroxen]]em, karbonáty a chromity. V některých případech se dále v hornině dá objevit malé množství [[pyrop]]ů, [[rutil]]u a nebo [[perovskit]]u.
 
Jedná se o hlubinnou vyvřelinu. Hornina byla pojmenována po hornickém městě Kimberly[[Kimberley]] v Jihoafické[[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]], kde byly v roce 1871 v tého hornině nalezeny diamanty a ve které se zde těžily v tzv. "Velké díře" (Big Hole) až do roku 1914 <ref >{{citace monografie | jméno = Bruce| příjmení = Cairncross| titul = Field Guide to Rock & Minerals of Southern Africa| vydavatel = Struik Publishers| místo = Cape Town| rok = 2004| počet stran = | kapitola = Big Names in South African Diamond Mining| strany = 88| isbn = 1 86872 985 0| jazyk = en}}</ref>.
 
== Vznik ==
Řádek 9:
Hornina vzniká jako výsledek [[vulkanismus|sopečné činnosti]], kdy se na povrchu zemského tělesa objeví [[Sopka|vulkán]]. V jeho nitru se nachází žhavé [[magma]], které v pozvolna chladne a objevují se v něm [[krystal]]ky. Čím delší je doba chladnutí, tím jsou vzniklé krystaly větší. Jelikož k chladnutí magmatu v tělese vulkánu ([[sopouch|sopouších]] a jiných strmě postavených intruzivních tělesech) dochází velmi pozvolna, mají krystaly čas narůst. Vznikající kimberlit má dostatek času vykrystalizovat do podoby hrubozrnné horniny, s dobře omezenými zrny (alotriomorfní až idiomorfní), snadno rozpoznatelnými i pouhým okem.
 
[[Soubor:Kimberly Big Hole JAR.jpg|thumb|right|Pohled na "Big Hole" v KimberlyKimberley v Jihoafrické republice v září 2007]]
Kimberlit se nachází většinou v tělesech, která mají průměr menší než 1 kilometr a která vypadají jako svislá trubkovitá tělesa protínající zemskou kůru. Často se stává, že se tato tělesa v hloubce spojují a vytvářejí větší tělesa. Kimberlitové komíny se hojně nacházejí jako pozůstatek vulkanické činnosti v oblastech jižní Afriky, kde jsou hojně těženy pro svůj vysoký obsah diamantů. Na získání diamantů je ale nutno vytěžit tuny horniny, což vede ke vzniku asi nejhlubších umělých jam na světě.