Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 12 bajtů ,  před 4 lety
fixlink
=== Průmysl ===
Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech [[19. století]], byl následně podpořen výstavbou [[železnice]], která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během [[první světová válka|první.]] a zejména [[druhá světová válka|druhé světové války]].
Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených s [[věda|vědou]] a [[výzkum]]em. Minsk se stal hlavním centrem [[strojírenství]] (zejména výroby [[dopravní prostředek|dopravních prostředků]]), [[chemický průmysl|chemického průmyslu]] (gumárenství) a [[elektrotechnický průmysl|elektrotechniky]] (výroba [[Televizor|televizí]], [[rádio|rozhlasových přijímačů]]). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvoji [[Zpracovatelský průmysl|zpracovatelského]], [[Potravinářský průmysl|potravinářského]] a [[Textilní průmysl|textilního]] průmyslu. K nejznámějším podnikům patří '''[[MAZ]]''' (Minský automobilový závod),''' [[MTZ Belarus|MTZ]]''' (Minský traktorový závod) nebo '''[[BELAZ]]''' (Běloruský automobilový závod). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních i nákladních [[automobil]]ů, [[autobus]]ů, ale i [[tramvaj]]í, [[trolejbus]]ů, [[zemědělství|zemědělské]] techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi.
Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli z [[Sovětský svaz|SSSR]], což vedlo po rozpadu svazu v roce [[1991]] k vážným ekonomickým problémům. Po přijetí [[neokeynesianismus|neokeynesiánských]] opatření Alexandra Lukašenka v roce [[1995]] byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní města [[Společenství nezávislých států|SNS]] a východní Evropy. Kolem 40% procent ekonomicky aktivních je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu.