Otevřít hlavní menu

Změny

Přidány 4 bajty ,  před 4 lety
m
Místo bylo osídleno od [[neolit]]u. Keltové zde založili zemědělskou a řemeslnou osadu, kterou [[Římané]] dobyli a rozšířili v okrsku dnešní čtvrti ''La Cité'' o opevněné ''castrum'' a v údolí navazující regionální centrum řemeslnicko-obchodní, kde se zboží překládalo na lodi. Ve 3. století je obsadili germánští [[Alamani]], od 3. do 6. století n.l. na jeho místě - v dnešní čtvrti Vidy - prosperovala galo-románská aglomerace. Pozůstatky kamenných staveb římské až galo-románské kamenné osady s templem, obdélnou [[bazilika|bazilikou]] obestavěnou sloupy a se základy obytných staveb, jsou volně přístupné jako archeologický park mezi dálnicí a campingem, hlavní expozice je v přilehlém muzeu.
 
V 6. století bylo město již křesťanské a na místě dnešního dómu postaven první biskupský kostel Panny Marie, připomínaný od roku 814 v písemných pramenech. Od 11. do 13. století zažilo město velký rozkvět, roku 1234 získalo městská práva a roku 1275 byla za přítomnosti císaře vysvěcena katedrála. Roku 1476 je obsadilo burgundské vojsko a po jeho porážce u [[Grandson]] je vyplundrovali Švýcaři.
 
Roku 1536 město dobylo [[Bern|bernské]] vojsko, protestanté reformovali chrámy a biskupství na čas přesídlilo do [[Fribourg]]u. Roku 1537 byla založena vyšší církevní škola, později teologická akademie, z niž vznikla roku 1888 univerzita. Lausanne se však stalo poddanským městem a několikrát se pokusilo o vzpouru. Za Helvetské republiky (1798-1803) získalo samostatnost a stalo se hlavním městem nového kantonu. Během industrializace v 19. století zažilo opět velký rozvoj a roku 1856 bylo připojeno k železniční síti.<ref name="A"> Beadeker, ''Schweiz'', str. 262-266.</ref> Průmysl v 19. století postupně vytlačil tradiční vinařství a zemědělství, koncem 20. století jej zase vytlačily finance a služby.
41 614

editací