Osoblažsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kirk (diskuse | příspěvky)
→‎Osoblažská enkláva: Link v kruhu, menší sloh. úprava
Řádek 2:
 
== Osoblažská enkláva ==
[[Soubor:Osoblažská enkláva.png|thumb|right|Osoblažská moravská enkláva ve Slezsku zahrnovala těchto 12 obcí (v závorce uvedena čísla, jimiž jsou označeny na mapě): (1) [[Bohušov]], (2) [[Dívčí Hrad]], (3) [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], (4) město [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], (5) [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], (6) [[Liptaň]], (7) [[Osoblaha]], (8) [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]], (9) [[Rusín]], (10) [[Slezské Pavlovice]], (11) [[Slezské Rudoltice]], a (12) [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]], a 2 [[katastrální území]]: (13) Třemešná ''(součást obce [[Třemešná]])'' a (14) [[Piskořov]] ''(součást města [[Město Albrechtice]])''.]]
 
Původně bylo Osoblažsko v rámci [[Morava|Moravy]] součástí [[Holasicko|Holasicka]]. Když pak král [[Přemysl Otakar II.]] většinu území Holasicka roku [[1269]] začlenil do [[Opavské vévodství|Opavského vévodství]], zůstalo Osoblažsko jako [[léno]] Olomouckého biskupství (později arcibiskupství) i nadále integrální součástí Moravy, kterou bylo až do roku [[1783]]. Když v první [[Války o rakouské dědictví|Slezské válce]] roku 1742 Rakouské císařství přišlo o větší část Slezska, Osoblažský výběžek zůstal periferním výběžkem rakouské říše v Prusku.
 
Roku 1783 bylo Osoblažsko císařem [[Josef II.|Josefem II.]] pro účely státní správy podřízeno orgánům [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]], ale v oblasti samosprávasamosprávy[[samospráva|samosprávy]] se nadále jednalo o součást Moravy. Správním centrem celého území byla obec [[Osoblaha]]. [[Osoblažská enkláva]] ([[němčina|něm.]] ''Hotzenplotzer Ländchen'') byla vymezená územím bývalých [[soudní okres|soudních okresů]] Osoblaha a Jindřichov. Toto území, o [[rozloha|rozloze]] 219,32 [[Kilometr čtvereční|km²]], tvořilo vůbec největší a zároveň i nejsevernější [[Moravské enklávy ve Slezsku|moravskou enklávu]], tedy exklávu moravské země, ve [[Slezsko|Slezsku]].
 
V prosinci [[1898]] byla do výběžku zavedena úzkorozchodná [[Železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha|Osoblažská železnice]] z Třemešné do Osoblahy, která slouží dosud.