Augustin Štancl: Porovnání verzí

Štanclova role ve spolku byla variabilní a během let se měnila. Poté, co po založení vykonával funkci místopředsedy, je v roce 1909 uváděn jako jednatel. Mimo to byl také členem ústředního výboru spolku. V roce 1913 byl však kvůli dlouhodobým názorovým střetům se spolkovými funkcionáři [[Josef Kachník|ThDr. Josefem Kachníkem]], [[František Světlík|P. Františkem Světlíkem]] a spolkovým sekretářem [[František Dolanský|Františkem Dolanským]] (tyto spory měly dohru i u soudů) z Matice vyloučen. Zpět se vrátil asi v roce 1919, kdy založil nový místní odbor Matice cyrilometodějské v [[Kroměříž|Kroměříži]]. Během období [[První republika|první republiky]] jeho pozice v Matici opět získávala na vážnosti. Od začátku roku 1923 se totiž stal šéfredaktorem tiskového spolkového orgánu ''[[Rodina a škola]]'', který redigoval až do roku 1935. Kromě toho byl v roce 1925 opět zvolen do ústředního výboru Matice a o rok později, 19. května 1926, byl spolu s arcibiskupem [[Leopold Prečan|Leopoldem Prečanem]] a kanovníkem [[František Světlík|Františkem Světlíkem]] jmenován čestným členem spolku. Svůj kariérní postup v Matici pak završil na jaře 1938, kdy byl zvolen předsedou. Na tomto postu Štancl setrval do začátku července 1942. O jeho dalším angažmá v Matici toho není příliš známo. V roce 1943 zastával funkci jednatele. Po válce, v roce 1946, je opět uváděn jako předseda. V té době Štancl také přivedl do spolku katolického intelektuála [[Josef Vlček|Josefa Vlčka]], kterého ustanovil generálním tajemníkem Matice. J. Vlček se později stal Štanclovým ideovým následovníkem a předsedou obnovené Matice cyrilometodějské po roce 1989.