Loket (okres Sokolov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění již neaktuální šablony
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 32:
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=right |lat_deg=50 |lat_min=11 |lat_sec=19 |lon_deg=12 |lon_min=45 |lon_sec=5 |float=center |caption= |label=Loket}}
}}
'''Loket''' (německy ''Elbogen'') je [[město]] v severovýchodní části [[Okres Sokolov|okresu Sokolov]]. V městě žijí 3 tisíce obyvatel, jeho [[katastrální území]] je 2 674 ha a [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] všech adres je 357 33.3 {{Viz též|Seznam kulturních památek v Lokti}}
 
Loket leží na úpatí [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]] v meandru řeky [[Ohře]].
 
Historie města sahá do [[12. století]], kdy byl zde založen královský hrad. Loket býval důležitým královským městem a centrem Loketského kraje. Loket je oblíbeným turistickým cílem. Dominantou města je gotický hrad vypínající se na kamenném ostrohu nad řekou. Malebné centrum města je [[Městská památková rezervace|památkovou rezervací]].<ref>Výnos MK ČSR čj. 24.756/79-VI/1 ze dne 29.12.1979 o prohlášení historického jádra města Lokte za památkovou rezervaci</ref>
 
== Fyzickogeografická charakteristika ==
 
Loket leží na karlovarském [[pluton]]u, tedy vyvřelém tělese, které určuje geologickou stavbu. Převažující horniny jsou granitového původu (žula a její metamorfity). Geologickou zvláštností je pak výskyt tzv. karlovarského dvojčete, což je specifická forma živce.
 
Z geomorfologického pohledu se Loket nachází nad meandrem řeky Ohře vytvořeném do tvaru cubitu, tedy lidského lokte. Tento tvar se pak promítl do jména města. Samotné město shlíží na řeku Ohři ze skalní ostrožny (opět žulového původu). Celá oblast je charakteristická svým zvlněným povrchem, který se formoval po alpinsko-karpatském vrásnění, kdy vznikl tzv. podkrušnohorský prolom, jehož jižní hranice probíhá severně od města Loket. Jižně se pak rozkládá Slavkovský les, což je jednak chráněná krajinná oblast a jednak vrchovina. Zatímco okolní vrcholy skýtají pohled z nadmořské výšky 530 až 658 metrů nad mořem, průměrná nadmořská výška města je 427 m n. m.
 
Řeka Ohře tvoří vodní páteř regionu. Na ní navazují četné přítoky, v Lokti konkrétně: Loučský potok (zleva), Kamenitý potok (zprava), Stoka (zprava) a další menší potoky s krátkým tokem (do 1000 metrů). Mimo vodní toky se zde nenachází jiná vodní plocha, jež by stála za zmínku.
 
Půdní pokryv je poplatný vývoji a členitosti zdejšího terénu. Většinou se zde vyskytují podzoly a hnědé půdy. Jedině v okolí Ohře se dá mluvit o fluviálních půdách. Povaha půd je dána mimo jiné i zalesněním - z 26,74 km² rozlohy města je celých 18,12 km² (67 %) zalesněno a pouhých 7 % připadá na ornou půdu.
 
Z hlediska biosférického se zde vyskytuje průměrná česká [[biota]], les mírného pásu s listnatým a jehličnatým porostem. Fauna je zde obdobná jako ve zbytku republiky ([[Loket (horní jez)|u horního jezu]] je zbudován [[rybí přechod]]).
 
== Socioekonomický popis ==
 
Město Loket mělo k 31. prosinci 2003 celkem 3217 obyvatel, z toho 1583 mužů. Co se ostatních charakteristik týká, nevybočuje Loket z republikových průměrů. Za povšimnutí stojí saldo migrace, které i z tak malého města vykazuje zápornou bilanci (-20 osob) a rozložení obyvatel podle věku (za rok 2003):
{| class="wikitable"
|'''Věk'''
|'''Počet'''
|-
|0-14
|660
|-
|15-59
|2175
|-
|60 a více
|382
|-
|}
Město je napojeno na železniční síť, ovšem vlaky zde mají konečnou stanici, přestože trať pokračuje až do [[Horní Slavkov|Horního Slavkova]] (a odtud do [[Bečov nad Teplou|Bečova nad Teplou]]). Do města denně přijíždí 14 spojů a stejný počet odjíždí. Autobusová doprava je poskytována v obdobné míře. Letecká ani potrubní se zde nevyskytuje. Další možný produktovod, elektrické vedení o napětí 22 a 110 kV, je vedeno mimo město ve směru jihozápad – severozápad a jihozápad – jihovýchod.
 
Ve městě působí několik menších živnostníků (kadeřnictví, řeznictví atd.), zatímco velké společnosti zde nesídlí ani nevyrábí. Důvodem je malá využitelná plocha a historická cena města. V neposlední řadě by rozsáhlejší výrobu Národní památkový ústav nedovolil. Výroba porcelánu, která zde započala již roku [[1821]], dnes skomírá ([[Porcelánka Epiag]] – technická památka).
 
== Turistické cíle ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Lokti}}
[[Soubor:LoketIMG 0130.JPG|thumb|Hrad Loket a most T. G. Masaryka]]
Hlavní atrakcí je samozřejmě [[Loket (hrad)|hrad Loket]], který byl postaven ve [[12. století]] jako pohraniční pevnost. Mimo českých králů se v držení vystřídali jáchymovští [[Šlikové]] a také pánové z Plavna. Ve druhé polovině začal hrad sloužit jako vězení a tím byl až do roku 1948. Poté byl zestátněn a opuštěn. V poměrně značně špatném stavu byl po roce 1989 opraven a zpřístupněn veřejnosti. Dnes je zde trvalá expozice porcelánu z okolí, útrpné právo v praxi a během roku se zde odehrává historické divadlo (šerm, oslavy…). Hrad je přístupný po celý rok.