Moskevský Kreml: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Sovětské období: tohle je snad také nesrozumitelné (?), ještě jedna oprava |
m typo, formát |
||
Řádek 3:
| obrázek = Panorama of Moscow Kremlin.jpg
| popisek =
| smluvní stát = Rusko
| typ = kulturní dědictví
| kritérium = i, ii, iv, vi
Řádek 10:
| rok = 1990
| změna =
| v ohrožení =
| poznámky =
}}
Moskevský '''Kreml''' představuje nejstarší část [[Moskva|Moskvy]], v současnosti jde o hlavní politické, kulturní a duchovní centrum města, které je oficiálním sídlem [[Seznam prezidentů Ruska|prezidenta Ruské federace]].
U moskevského Kremlu jsou velmi výrazné vnější zdi postavené z neomítaných červených pálených [[Cihla|cihel]], které jsou vysoké 5 až 19 metrů, dlouhé 2235 metrů, jejích tloušťka dosahuje 3,5 až 6,5 metru, a posílené dvaceti [[věž]]emi, nejvyšší
== Historie ==
Borovický vrch, místo kde je dnešní Kreml postaven, byl obýván [[Slované|Slovany]] již od [[Druhé tisíciletí př. n. l.|druhého tisíciletí př. n.
Takové hrady a tvrze odpradávna v Rusku se jmenovaly ''detinec''. Slovo ''kreml'' se začalo používat až od [[14. století]]. První písemné doklady, ve kterých se moskevský hrad jmenuje
=== Sídlo ruských panovníků ===
Řádek 27 ⟶ 26:
První zmínky o kamenných stavbách v Kremlu pochází z první poloviny 14. století, poté co metropolita Alexej roku 1360 přesunul svoje sídlo z [[Kyjev]]a do Moskvy. V tomto období, z příkazu [[Ivan I. Kalita|Ivana Kality]], začala vznikat v Kremlu řada chrámů, jako hlavní, ve kterém byli později korunováni ruští [[car]]ové, byl postaven chrám Nanebevzetí panny Marie (Uspenskij sobor, ''Успенский собор'') založený v roce [[1327]] a výrazně přestavený a rekonstruovaný v 15. století. Většina z těchto chrámů byla postavena v [[Byzantský sloh|rusko-byzantském architektonickém slohu]] (s jednou centrální a několika po obvodu rozmístěnými zlatými kopulemi) z [[vápenec|vápence]].
Z vápence byla také postavena masivní kamenná obvodová zeď, která nahradila původní dřevěnou za vlády [[Dmitrij Donský|Dmitrije Donského]] v letech
=== Velké přestavby od 15. století ===
Řádek 37 ⟶ 36:
[[Soubor:Palais à facettes.jpg|thumb|Diamantový palác s rustikou v podobě diamantového výbrusu]]
Mezi lety [[1485]]
Novou stavbou, kterou Kreml doplnili italští architekti, byla Granovitaja palata (Грановитая палата), jejíž název pochází z názvu zvláštních řezaných (tzv. diamantový rust) z kamene obkladů východní fasády. Budovu začal stavět v roce [[1487]] [[Marco Frjazin]] a stavbu dokončil Solari.
Řádek 43 ⟶ 42:
Na konci tzv. „italského období“ od roku [[1505]] do roku [[1508]] se v Kremlu stavěly dvě významné budovy: Archandělský chrám (Архангельский собор), který byl postaven Alevizem Novijem na základech původního chrámu z roku [[1333]], a zvonice Ivana Velikého. Zvonice byla dvoustupňová a vysoká 60 m, za panování [[Boris Fjodorovič Godunov|Borise Godunova]] jí byla přistavěna ještě 21 m vysoká třetí část. Zvonice byla tak důmyslně zkonstruována, že přetrvala mnohé požáry a dokonce za války s Napoleonem i francouzskou nálož, která srovnala okolní stavby se zemí.
Po dokončení těchto staveb vyšel carský dekret, který nařizoval, že žádná další budova nesmí stát v blízkosti pevnosti. To způsobilo, že je Kreml oddělený od dnešního historického moskevského centra tzv. [[Kitaj-gorod]]u. V letech [[1555]]
V roce 1682 prožil car [[Petr Veliký]] ještě jako dítě v Kremlu velice traumatické okamžiky, když jen o vlásek unikl živ z moskevské rebelie (Strelecká vzpoura), z toho důvodu Moskvu neměl rad a později v roce 1712 přemístil sídelní město z Moskvy do nově postaveného honosného Sankt-Peterburgu [[Petrohrad]]u a Kreml upadl v zapomnění až do 18. století. Ještě před přesunutím carského sídla z Kremlu do [[Petrodvorec|Petrodvorce]] proběhla poměrně rozsáhlá dostavba ozdobných věžiček nad stávající věže obvodových zdí.
=== Přestavby od 18. století ===
V 18. stol znovuobjevila moskevský Kreml, do té doby používaný jen pro korunovace carů, [[Kateřina II. Veliká|Kateřina Veliká]] a znovu sem přemístila jeho zašlé moci. Nezůstalo jenom u přemístění, ale Kateřina sebou přivezla poměrně odvážné plány na přestavbu Kremlu. Tyto plány se týkaly přestavby zdí v [[Klasicismus|klasicistním]] slohu, které ale, jak se shoduje mnoho odborníků naštěstí, <ref>{{Citace sborníku | příjmení = Brumfield | jméno = William Craft | titul = Kreml | strany = 96 | příjmení sestavitele = Parkin | jméno sestavitele = Neil | sborník = Sedmdesát divů světové architektury a stavitelství | vydavatel = Slovart | místo = | rok = 2003 | počet stran = 304 | isbn = 80-7209-462-9
}}</ref> z velké části nebyly nikdy provedeny. Nicméně velký projekt spojený s reformou z roku [[1763]], která ustanovila Moskvu jako centrum soudu, proveden byl.
Řádek 54 ⟶ 53:
[[Soubor:2003-04-18_Moskau_Kreml_von_Christ-Erlöser-Kathedrale_aus.jpg|thumb|Pohled na Velký kremelský palác]]
V 19. století z příkazu císaře [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I. ]] proběhla další výrazná přestavba budovy, která byla poškozena za francouzské okupace na začátku století, Velkého kremelského paláce (Большой Кремлёвский дворец). Tuto přestavbu řídil architekt [[Konstantin Ton]] a na návrhu vnitřní výzdoby se podílel dvorní architekt [[Friedrich Richter]]. Tato přestavba vytvořila skutečnou dominantu Kremlu při pohledu přes řeku Moskvu. Během těchto prací také došlo k propojení Velkého paláce s palácem Těremským (Теремной дворец), Diamantovým palácem a s chrámem Zvěstování.
Poté opět Kreml začal ztrácet na významu až do doby nástupu komunismu na začátku 20. století.
Řádek 65 ⟶ 64:
Na příkaz [[Josif Vissarionovič Stalin|Josifa Stalina]] došlo k rozsáhlému bourání po staletí stavěných chrámů po celém Rusku, naštěstí Kremlu se toto řádění zčásti vyhnulo, i když ani některé chrámy v Kremlu nebyly ušetřeny. Krom zbourání konventu Nanebevstoupení, klášteru Zjevení, starého Spasitelova chrámu a malého Nikolského paláce také Stalin odstranil ze svých soukromých komnat všechny carské symboly a uzavřel Kreml veřejnosti.
Ve třicátých letech byly původní zlaté orlice umístěné na kremelských věžích zčásti nahrazeny svítícími rudými kolem 3 metrů vysokými hvězdami. Místo po zbouraných budovách nahradila vojenská akademie a [[Sjezdový palác]] postavený v letech [[1959]]
V roce 1955 byl Kreml znovu veřejnosti otevřen a v roce 1961 se z něho stalo kromě sídla vlády muzeum. Později v roce 1990 byl jako první ruský komplex zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
===
* {{Citace sborníku | příjmení = Brumfield | jméno = William Craft | titul = Kreml | příjmení sestavitele = Parkin | jméno sestavitele = Neil | sborník = Sedmdesát divů světové architektury a stavitelství | vydavatel = Slovart | místo = | rok = 2003 | počet stran = 304 | isbn = 80-7209-462-9
| strany = 93-97}}
| |||