Vilém z Lüneburgu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
mBez shrnutí editace
Řádek 11:
Narodil se jako pátý a nejmladší syn saského vévody [[Jindřich Lev|Jindřicha Lva]] a [[Matylda Anglická (1155–1189)|Matyldy]], dcery anglického krále [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřicha II.]] a to během exilu svých rodičů v državách Plantagenetů. O rok později se rodina díky zprostředkování Jindřicha II. mohla vrátit do Brunšviku. Tři z dětí zůstaly v Normandii na dědově dvoře - Vilém, [[Ota IV. Brunšvický|Ota]] a [[Matylda Saská (1172)|Matylda]]. Roku 1194 se Vilém stal společně s bratrem Otou jedním z řady rukojmích, které požadoval císař [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřich VI.]] za propuštění zajatého [[Richard Lví srdce|Richarda Lví srdce]] a putoval na dvůr rakouského vévody [[Leopold V. Babenberský|Leopolda]]. Po jeho nečekaném skonu v prosinci 1194 byl poslán na uherský dvůr a odtud zpět do vlasti a to zřejmě až po smrti otce v létě 1185.
 
Z původně rozsáhlého majetku zdědili synové Jindřicha Lva pouze území kolem Brunšviku a za nezletilého Viléma je spravoval starší bratr [[Jindřich V. Brunšvický|Jindřich]]. V únoru 1200 se Vilém s Jindřichem vydali do Anglie, aby zde získali Otovo dědictví po Richardovi Lví srdce. Strýček Jan se odvolal na dohodu s francouzským králem, že nebude podporovat své welfské příbuzné, jmenovitě Otu, a nic jim nevydal. O dva roky později se Vilém spoleněspolečně s bratry rozdělil o dědictví po otci a téhož roku se oženil s [[Helena Dánská|Helenou]], dcerou dánského krále [[Valdemar I. Dánský|Valdemara I.]], čímž mělo být upevněno spojenectví mezi oběma dynastiemi, tak potřebné v boji o římský trůn. Vilém na rozdíl od Jindřicha po celou dobu konfliktu stál na Otově straně a zúčastnil se několika rozhodujícíhrozhodujících bitev.
 
Zemřel v zimě 1213 a byl pohřben v benediktinském klášteře svatého Michaela v Lüneburgu, starém pohřebišti [[Billungové|Billungů]]. Nástupcem se stal nedospělý syn [[Ota I. Brunšvický|Ota]].