Kostel Wang: Porovnání verzí

Přidáno 141 bajtů ,  před 14 lety
+obrázek
m (Stránka Wang přemístěna na stránku Vang (kostel): správně je jednoduché v, na vang bude časem o norské vesnici)
(+obrázek)
{{upravit}}
[[Image:Karpacz Swiatynia Wang.JPG|thumb|Dřevěný kostel z Vangu v Karpaczi]]
Roku [[1841]] se obyvatelé rybářské vesnice Vang rozhodli,že si postaví větší a výstavnější kostel zděný.Aby získali peníze na novostavbu,rozhodli se starý kostel prodat jako dřevo na otop.Shodou okolností se na dražbě objevil norský malíř J.C.C.Dahl,profesor Akademie výtvarných umění v Drážďanech.Zprvu vyvíjel snahy o zachování kostela v Norsku,ty však ztroskotaly.Selhal i pokus umístit kostel na Pavím ostrově v Berlíně,ač měl podporu pruského krále Fridricha Viléma IV.Vzhledem k trvající královské podpoře byl ale kostel ještě téhož roku převezen do Královského muzea v Berlíně.O jeho dalším osudu rozhodla korespondence mezi panovníkem a hraběnkou Friderikou von Redern z Bukovce,která potřebovala pro evangelické obyvatelstvo horských vesnic na svém panství nový svatostánek.Už na jaře 1842 byly části kostela na vorech přepravovány do Legnice a odtud již na vozech přes Jelení Goru do Karpacze.Hraběnce byla předána příslušná dokumentace kostela i s královým osobním návrhem na novou věž kostela,která pak byla přistavěna.2.8.1842 byl králem položen základní kámen a o dva roky později 28.července bylo provedeno slavnostní vysvěcení za účasti královské rodiny.Bohužel funkčnost kostela podmínila řadu změn proti původnímu stavu,takže se z kostelíku stala svým způsobem novostavba s autentickými výzdobnými prvky.Na druhou stranu to ovšem nijak zvlášť nesnižuje hodnotu této významné stavby a návštěvníci Krkonoš tak mají ojedinělou možnost shlédnout norský středověký kostelík,bez nutnosti navštívit [[Norsko]].
Roku [[1841]] se obyvatelé rybářské vesnice Vang rozhodli, že si postaví větší a výstavnější kostel zděný. Aby získali peníze na novostavbu, rozhodli se starý kostel prodat jako dřevo na otop. Shodou okolností se na dražbě objevil norský malíř J. C. C. Dahl, profesor Akademie výtvarných umění v Drážďanech. Zprvu vyvíjel snahy o zachování kostela v Norsku, ty však ztroskotaly. Selhal i pokus umístit kostel na Pavím ostrově v Berlíně, ač měl podporu pruského krále Fridricha Viléma IV.
 
Vzhledem k trvající královské podpoře byl ale kostel ještě téhož roku převezen do Královského muzea v Berlíně. O jeho dalším osudu rozhodla korespondence mezi panovníkem a hraběnkou Friderikou von Redern z Bukovce, která potřebovala pro evangelické obyvatelstvo horských vesnic na svém panství nový svatostánek. Už na jaře 1842 byly části kostela na vorech přepravovány do Legnice a odtud již na vozech přes Jelení Goru do Karpacze. Hraběnce byla předána příslušná dokumentace kostela i s královým osobním návrhem na novou věž kostela, která pak byla přistavěna.
 
2. 8. 1842 byl králem položen základní kámen a o dva roky později 28. července bylo provedeno slavnostní vysvěcení za účasti královské rodiny. Bohužel funkčnost kostela podmínila řadu změn proti původnímu stavu, takže se z kostelíku stala svým způsobem novostavba s autentickými výzdobnými prvky. Na druhou stranu to ovšem nijak zvlášť nesnižuje hodnotu této významné stavby a návštěvníci Krkonoš tak mají ojedinělou možnost shlédnout norský středověký kostelík, bez nutnosti navštívit [[Norsko]].
 
== Externí odkazy ==
* http://www.technologiaartis.org/4vse-studie-kostel.html
 
[[Kategorie:KostelyDřevěné kostely]]
[[Kategorie:Polsko]]
26 571

editací