La Scala: Porovnání verzí

Přidáno 553 bajtů ,  před 5 lety
Úpravy. La Scala hodně ztratila na renomé. Protože ani nehraje denně, sotva opravdu konkuruje MET, a ani ne Vídeňské státní opeře. Publikum kontroverzní???
(vložen nadpis zdrojů)
(Úpravy. La Scala hodně ztratila na renomé. Protože ani nehraje denně, sotva opravdu konkuruje MET, a ani ne Vídeňské státní opeře. Publikum kontroverzní???)
[[Soubor:Milano-scalanotte.jpg|thumb|Budova divadla v nočním osvětlení]]
'''Teatro alla Scala''', většinou '''La Scala''' /[[Mezinárodní fonetická abeceda|{{IPA|la'skala}}]]/ v [[Milán]]ě, [[Itálie]], je jeden ze světově nejproslulejších [[Operní dům|operních domů]]. Divadlo bylo slavnostně otevřeno [[3. srpen|3. srpna]] [[1778]] pod názvem ''Nuevo Regio Ducal Teatro alla Scala'' [[Antonio Salieri|Salieriho]] operou ''L'Europa riconosciuta''. PojmenovánoV jednešní popodobě šlechtičněnabízí Reginědivadlo dellamísto Scalapro 2 300 diváků.
 
== Historie ==
PůvodněPůvod názvu divadla je komplikovaný. Je odvozen od jména náměstí, na tomtokterém místěbylo stálpostaveno kostel(''Piazza della Scala''). Samotné náměstí je však pojmenováno podle kostela ''Santa Maria della Scala'', akterý potéstál na místě dnešního divadla. Tento kostel nechala v roce 1381 postavit šlechtična Regina della Scala, manželka vládce Milána jménem [[Bernabò Visconti]]. Kostel byl nahrazen divadlodivadlem Regio Ducale, které však roku 1776 vyhořelo. Roku 1838 byla provedena [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] divadla. Roku [[1943]] byla budova těžce poškozena při náletuleteckém útoku. Provoz byl opětovně zahájen 11. května [[1946]].
 
== Ze zákulisí ==
Operní dům La Scala dnes co do uznání soupeří o prvenství s několika divadly, mj. s [[Metropolitan Opera|Metropolitní operou]] v &nbsp;[[New York]]u (MET) a [[Vídeňská státní opera|Vídeňskou státní operou]]. Zatímco MET diktujedo výšeznačné míry předurčuje výši honorářů operních [[Pěvec|pěvců a pěvkyň]] (průměrnýchprůměrně 300 &nbsp;tis. Kč pro sólistu za večer již v&nbsp;roce 2004 - výjimky potvrzují pravidlo<ref>Johannes Jansen: ''Opera'', Computer Press, Brno 2004, ISBN 80-251-0282-3</ref>), La Scala proslula svým kontroverzním a emotivním publikem;. říkáDlouho se říkalo, že do La Scaly chodí ''vdovci po [[Maria Callas|Marii Callas]]''. Své angažmá v La Scale komentujekomentovala česká [[Soprán|sopranistka]] [[Eva Urbanová]] takto:<ref>Petr Žantovský, Jiří Kováč: ''Eva Urbanová - Soprano'', Votobia, Praha 1997, ISBN 80-7220-065-8</ref>:
{{Citát|''...Navíc dodneška fungují klaky. Podplatíte padesát studentů, koupíte jim lístky na bidýlko a přikážete jim, aby bučeli, a oni bučí, mají dokonce předepsáno, v kterém okamžiku mají bučet. Takže v parteru řvou Bravo a nahoře pár lidí dělá bú. Představení šlo nahoru, rostlo, kulminovalo a v tom začali bučet... Bučelo se a nikdo nevěděl proč... Pak nám vedení divadla říkalo: To je dobré, to jste ještě dopadli dobře, tady vypadá každá premiéra takhle - i mnohem hůř. Počkejte na první reprízu, všichni budou křičet Bravo. A taky že ano, bylo to tak...''}}
 
== Reference ==