Skarn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m dopl. |
doplnění z sk +výskyt v čr +zajím eo o šperk využití |
||
Řádek 1:
[[Image:Skarn2.jpg|thumb|Skarn v polarizačním mikroskopu při zkřížených nikolech, pozorovatelný kalcit, pyroxen, křemen]]
'''Skarn''' je kontaktní [[metamorfovaná hornina]] vyznačující se různou hrubostí zrna. Jedná se o [[Křemičitany|křemičitan]]ovou [[hornina|horninu]], na jejímž vzniku se podílí přeměna [[Uhličitany|uhličitan]]ových hornin. Skarn vzniká reakcí mezi uhličitany a [[roztok]]y [[minerál]]ů, které byly uvolněny z tuhnoucího [[magma]]tu. Nejčastěji mají zelenou nebo červenou barvu. Méně časté jsou šedé, hnědé, černé nebo bílé varianty.
Skarny obsahují Ca-silikáty (zejména [[Granát (minerál)|granát]] a [[pyroxeny]]), které vznikaly [[Metasomatóza|metasomatózou]] za zvýšených teplot během [[kontaktní metamorfóza|kontaktní]] nebo [[regionální metamorfóza|regionální metamorfózy]] nejčastěji na styku [[intruze|magmatické intruze]] s [[uhličitany]]y, zřídka i [[křemičitany]]<ref name="Encyklopédia Slovenska">Vladár, J. a kolektív, 1981: ''[[Encyklopédia Slovenska]]'' V. zväzok R - Š. [[VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied|Veda]], Bratislava, s. 246</ref>.
Označení ''skarn'', původně švédský hornický termín, do odborné literatury zavedl v roce 1911 [[Victor Moritz Goldschmidt|V. M. Goldschmidt]]<ref name="geologie.estranky">[http://www.geologie.estranky.cz/stranka/pnh http://www.geologie.estranky.cz - Přehled názvů hornin] (Online) prístup 28.12.2008</ref>.
== Složení ==
Řádek 6 ⟶ 10:
* křemičitany [[hořčík]]u
* křemičitany železa ([[Granát (minerál)|granát]], [[pyroxen]])
== Klasifikace ==
Skarny se dělí podle minerálního složení ale i podle postavení vůči [[intruze|intruzi]]. V okolí intruze vznikají exoskarny, zatímco v ní samotné vznikají endoskarny. Reakční skarny nebo [[taktit]]y vznikají na styku silikátových a karbonátových hornin, patří k nim i ekonomicky významné Fe-skarny. Podobně se na základě chemického a minerálního složení vyčleňují Ca-skarny (původně [[vápenec|vápence]]) a Mg-skarny (původně [[dolomit (hornina)|dolomity]]). Infiltrační skarny vznikají na kontaktu granitoidní intruze a karbonátů v důsledku velkého kontrastu chemického složení obou hornin, což má za následek tzv. bimetasomatózu, tedy oboustrannou [[difuze|difuzi]] prvků v roztocích za vzniku vápenato-silikátových minerálů<ref name="Oružinský, 1993">Oružinský, V., 1993: ''Úvod do geológie ložísk rúd.'' Univerzita Komenského, Bratislava, 127 s.</ref>.
== Využití ==
Řádek 12 ⟶ 19:
Předpokládá se, že železné a zlatonosné skarny vzniklé působením [[Mafity|mafických]] nebo střednědobých intruzí, pravděpodobně [[zemský plášť|plášťového původu]]. Měděná, olověná, zinková a wolframová ložiska tohoto typu byla vázána na některé typy žulových masivů I-typu, zatímco molybdenové a cínové zrudnění vznikalo působením magmatu vzniklé anatexií sedimentů (S-typ).
=== Ložiska a výskyt
Skarn tvoří významné ložiskové akumulace různých druhů surovin. Velký význam v minulosti měly Fe-Skarn, které byly často dobývány v Evropě díky své vhodné pozici. Dnes jsou tato ložiska těžená například v [[Rusko|Rusku]] na [[Ural]]e (Magnitnaja Gora), v [[Spojené státy|USA]] ([[Iron Spring]], [[Iron Mountain]]) a [[Rumunsko|Rumunsku]] ([[Ocna de Fer]]). Velmi významná jsou také skarnová ložiska wolframu, které tvoří většinu světových zásob tohoto kovu, jsou to například [[King Island Mine]] v [[tasmánie|Tasmánii]] nebo [[Kanada|kanadské]] ložisko [[MacTung]]. Ekonomicky nevýznamné výskyty skarnu jsou známé také na mnoha lokalitách po celém světě.
V ČR ve výskytu převládají Fe-skarny (Malešov, [[Vlastějovice]], [[Přísečnice]], [[Měděnec]]) nad Ca-skarny ([[Žulová]], [[Jáchymov]]) a Mg-skarny ([[Borovina]] u [[Třebíč]]e).
==Reference==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.mineral.cz/view.php?cisloclanku=2010022502 Šperkové využití měděneckých skarnů, mineral.cz]
{{Pahýl}}
| |||