Lokomotiva 770: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace
m →‎Provoz: společná kapitola pro obě řady
Řádek 44:
Spalovací motor K 6 S 310 DR (nízkotlaké přeplňování - jediné [[turbodmychadlo]] poháněné [[výfuk]]ovými plyny, vrtání 310 mm, zdvih 360 mm, jmen. ot. 750 ot./min., volnoběh 350 ot./min., [[zdvihový objem]] 163,2 litrů, spotřeba nafty 221 g/kWh, cca 350 litrů na hodinu plného výkonu, při běžném provozním režimu v nepřetržité službě na těžkém posunu cca 20-30 l /h. Obsah chlad. kapaliny cca 1100 l, náplň motorového oleje cca 650 kg, palivová nádrž 6 000 litrů. Zásobníky písku (cca 800 kg) jsou pod kapotou na obou čelech lokomotivy. Vstupní dveře do kabiny jsou na obou čelech z ochozu vedle kapot. V každém podvozku jsou tři tlapové trakční [[elektromotor]]y (TM). Jde o stejnosměrné sériové elektromotory, zavěšené na nápravě dvěma kluznými tlapovými ložisky a dalším odpruženým závěsem v rámu podvozku. [[Krouticí moment]] je přenášen na nápravu pevným ozubeným převodem - pastorek na hřídeli TM zapadá do ozubeného kola na nápravě. Převod (prototyp 1:5.06 - sériové stroje 1:4.05) je mazán broděním v náplni olejové vany. Dvojice TM tvoří skupinu trvale spojenou do serie. Tři skupiny se připojují k hlavnímu generátoru paralelně. Každá skupina má vlastní stykač pneumaticky spínaný. Regulace výkonu TM využívá dva stupně šuntování (zeslabení magnetického pole připojením odporu paralelně k budícímu vinutí [[stator]]u) v závislosti na rychlosti jízdy (otáčkách kotvy TM) a hodnotách proudu a napětí. Kotva trakčního [[Dynamo|dynama]], stejnosměrného derivačního stroje s cizím buzením a vlastní ventilací, je pevně spojena s klikovým hřídelem naftového motoru. Budičem je také stejnosměrný stroj. Stator dynama má mimo jiné i vinutí pro start naftového motoru.
 
== Provoz řad 770 a 771 ==
Lokomotivy řad 770 i 771 (T 669.0 a T 669.1) vynikaly dobrými adhezními vlastnostmi a vysokou tažnou silou. Sloužily při těžkém posunu ve stanicích a na [[Seřaďovací nádraží|seřaďovacích nádražích]] i na traťových výkonech v&nbsp;nákladní dopravě, méně často i v&nbsp;osobní dopravě. V&nbsp;provozu byly vždy spolehlivé, na obsluhu i údržbu nenáročné a personálem oblíbené. Přezdívalo se jim „Čmelák“ podle označení v&nbsp;provedení pro sovětské železnice (ČME 3 - ''čechoslováckij manevróvij těplovóz s elektríčeskoj predáčej'' - doslova přeloženo: ''československá posunovací motorová lokomotiva s&nbsp;elektrickým přenosem''). Odstavování z&nbsp;provozu nastalo především s&nbsp;poklesem výkonů v&nbsp;nákladní dopravě, kdy nebylo využití pro těžkou a výkonnou lokomotivu konstruovanou pro nejtěžší posun nebo přetahy velkých zátěží na kratší vzdálenosti (velká tažná síla, malá rychlost). V současnosti ([[2013]]) je již většina lokomotiv zrušena a zbývající se uplatňují u českých soukromých dopravců. Některé lokomotivy ve vlastnictví soukromých dopravců byly modernizovány dosazením moderního spalovacího motoru.<ref>[http://www.zelpage.cz/atlasloko.php?id=770 Zelpage.cz - atlas lokomotiv]</ref> Na počátku roku 2015 provozuje ČD Cargo ještě poslední tři kusy - 771.137 v [[Středisko oprav kolejových vozidel|SOKV]] [[České Budějovice]], dále pak 771.110 a 771.182 (vybavený EDB) v SOKV [[Ostrava]]. České dráhy nasazují podle potřeby poslední lokomotivu 771.172 v [[Depo kolejových vozidel Česká Třebová|České Třebové]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Harák
Řádek 54:
| datum přístupu = 2015-02-04
| url = http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=menu&id=169
}}</ref>
 
== Zdroje ==