Wettinové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
m Doplněn odkaz značky: editace z Vizuálního editoru možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
Řádek 38:
V letech [[1267]]-[[1271]] uvažoval český král [[Přemysl Otakar II.]], který v té době ještě neměl legitimního následníka, o svém prasynovci [[Fridrich I. Míšeňský|Fridrichu I. Pokousaném]] [[1257]]-[[1323]], budoucím míšeňském markraběti [[1291]]-[[1323]] a durynském landkraběti [[1307]]-[[1323]] z rodu Wettinů jako o svém možném nástupci na český trůn. Zasnoubil ho se svou starší dcerou [[Kunhuta Přemyslovna|Kunhutou]] a nevěstě přiřkl jako [[věno]] veškeré přemyslovské državy. (Žemlička, J., ''Století posledních Přemyslovců'', Praha 1986, s.129) [[Fridrich I.]] se později, po zavraždění [[Václav III.|Václava III.]], angažoval v Čechách ve prospěch [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]].
Roku [[1423]] udělil císař [[Zikmund Lucemburský]] svému spojenci proti [[husité|husitům]] z roku [[1421]] [[Fridrich IV. Míšeňský|Fridrichu IV. Bojovnému]] ([[1370]]-[[1428]]) [[sasko-wittenberské vévodství]], kde tehdy vymřela vládnoucí dynastie, a současně mu předal také kurfiřtskou hodnost. V důsledku toho byl pojem Sasko přenesen na Míšeňsko. Tím byl dovršen vzestup Wettinů mezi říšská knížata, vládnoucí elitu země. Poté se novopečený saský kurfiřt účastnil ještě dalších neúspěšných [[křižáci|křižáckých tažení]] proti husitům v roce [[1426]] (bitva u Ústí) a [[1427]] (bitva u Tachova).
== Ernestinská a albertinská větev ==
|