Pražská spojovací dráha: Porovnání verzí

Přidáno 160 bajtů ,  před 5 lety
m
WPCleaner v1.34 - Opraven odkaz na rozcestník - Praha-Smíchov / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie)
(→‎Důvody ke stavbě: nádraží c. F. J.)
m (WPCleaner v1.34 - Opraven odkaz na rozcestník - Praha-Smíchov / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie))
==Důvody ke stavbě==
[[File:Srdce prazskeho zeleznicniho uzlu popisky.png|right|thumb|Na snímku centra pražského železničního uzlu je pod číslem 3 vyznačena dnes již snesená [[hrabovská spojka]], která hrála desítky let klíčovou roli v osobní dálkové železniční dopravě.]]
První železniční stanici v [[Praha|Praze]] - dnešní [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]], postavila [[Severní státní dráha]], později prodaná soukromému kapitálu (od roku [[1855]] [[Rakouská společnost státní dráhy]]). Bylo to [[HlavovéHlavová nádražístanice|hlavové (koncové) nádraží]], z něhož vycházely dvě tratě: do [[Drážďany|Drážďan]] a do [[Vídeň|Vídně]]. Roku [[1862]] přibylo na [[Nádraží Praha-Smíchov|Smíchově]] koncové nádraží [[Česká západní dráha|České západní dráhy]] vedené od [[Bavorsko|bavorských]] hranic. Trať této společnosti byla v prvních letech spojena pouze s tratěmi v [[Bavorsko|Bavorsku]], ale v [[Čechy|Čechách]] nikde žádné propojení ještě nebylo vybudováno. Náklady, které přes [[Praha|Prahu]] pouze procházely, musely být mezi nádražím [[StEGRakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]] a smíchovským nádražím přepravovány koňskými potahy.
 
Roku [[1866]] získala [[Koncese|koncesi]] ke stavbě nové trati mezi [[Vídeň|Vídní]] a [[Praha|Prahou]] [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráha císaře Františka Josefa (KFJB)]], která začala budovat na začátku 70. let své nádraží císaře Františka Josefa, dnešním názvem [[Praha hlavní nádraží]], které bylo propojeno s nádražím ve stejné době budované trati [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]. V letech [[1872]]-[[1873]] mířily k [[Praha|Praze]] tratě [[Pražsko-duchcovská dráha|Pražsko-duchcovské dráhy]], [[ÖNWBRakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] a druhá trať [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]]. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat trať, která by alespoň provizorně [[Pražský železniční uzel|pražský uzel]] propojila.
 
==Realizace==
Náročné stavby se ujala [[Dráha císaře Františka Josefa|KFJB]]. Nová trať vycházela z nádraží [[Nádraží Praha-Smíchov|Praha-Smíchov]], po mostě přecházela [[Vltava|Vltavu]] a jedním z [[VinohradskýVinohradské tunelželezniční tunely|vinohradských tunelů]] vyúsťovala na dnešním [[Praha hlavní nádraží|Hlavním nádraží]]. Z Hlavního nádraží byla ještě vybudována krátká spojka k [[Výhybna Hrabovka|výhybně Hrabovka]], kde se spojovala s tratí [[StEGRakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]]. Tato spojka je již dnes zrušená a nahrazena jinou tratí.
 
Provoz na pražské spojovací dráze byl zahájen v srpnu [[1872]], zatím zde byla provozována jen nákladní doprava. Roku [[1884]] byla [[Dráha císaře Františka Josefa|KFJB]] pro její špatné hospodářské výsledky zestátněna a roku [[1888]] byla na této trati zahájena též osobní doprava.
 
==Reference Literatura ==
* [http://trat171.ic.cz/index.php?pg=historie&useky=&art1=1& Železniční trať Praha-Beroun; Stručná historie]
* [http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí; elektronická databáze]
* {{Citace monografie
| příjmení = Schreier
| isbn =
| kapitola =
| strany = }}
 
| jazyk = Čeština}}
==Externí odkazy==
* [http://trat171.ic.cz/index.php?pg=historie&useky=&art1=1& Železniční trať Praha-Beroun; Stručná historie]
* [http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí; elektronická databáze]
 
[[Kategorie:Doprava v Rakousku-Uhersku]]