Verze z 2. 2. 2015, 23:02 editovat Ideologie UK (diskuse \| příspěvky) 19 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 2. 2015, 23:06 editovat zrušit editaci Ideologie UK (diskuse \| příspěvky) 19 editací →‎Osobní život: editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 82: který též finančně podporoval.<ref name=":1" /> V květnu roku 1941 byl zatčen gestapem a v červnu 1942 odsouzen v Berlíně k 10 rokům žaláře a pokutě 100 000 říšských marek (milion protektorátních korun). V prosinci 1943 byl propuštěn do domácího vězení a konfinován v Pracejovicích, které 6. 5. 1945 osvobodili Američané. 14. května 1945 byl znovu zatčen tentokrát československými bezpečnostními orgány a obviněn z úkladů proti československému státu včetně kolaborace s německými okupanty V dubnu 1947 byl odsouzen Národním soudem k 20 letům těžkého žaláře a propadnutí veškerého jmění. Zemřel ve vězení v Leopoldově.<ref name=":1" /><br> === Bez hrobu === Rudolf Beran nemá žádný hrob. Je pohřben za leopoldovskou věznicí, kam v roce 1968 byla umístěna alespoň jména zde pochovaných. Po začátku normalizace však toto provizorní pohřebiště na rozkaz srovnala těžká technika se zemí. Rudolf Beran jistojistě zažil obrovskou křivdu, a proto se veřejnost stále domnívá, že by měl být rehabilitován.<ref>Prvorepublikový politik Rudolf Beran stále není plně rehabilitován. In: ''Strakonická televize.'' [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.tv.strakonice.eu/drupal/prvorepublikov%C3%BD-politik-rudolf-beran-st%C3%A1le-nen%C3%AD-pln%C4%9B-rehabilitov%C3%A1n.</ref> === Rudolf Beran a jeho rodná ves === Beran se svého postavená snažil využit naplno, pomáhal své rodné obci, kde se dalo. Například v době svých studií na hospodářské škole v Pracejovicích založil Spolek pro zvelebení chovu dobytka.''' '''Později nechal vydláždit náves a všechny cesty v obci. Dlažba obyvatelům slouží dodnes.''' '''Rudolf Beran byl zaujat družstevnictvím. V roce 1928 byla v Pracejovicích zakoupena první obecní mlátička, k níž Rudolf Beran daroval motor. Později byly dokoupeny i další společné mlátící stroje, nejprve na benzínový, po provedení elektrizace na elektrický pohon. Od roku 1928 do roku 1932 se z Beranovy iniciativy prováděla meliorace a odvodnění pozemků všech zemědělců ve vsi. Rudolf Beran k tomuto účelu vymohl subvenci od Ministerstva zemědělství a Zemského správního výboru, která pokryla 55% nákladů. Sám zaplatil projekt meliorace - asi 6800 Kč. Jeho přičiněním byly rovněž lesem osázeny neplodné plochy obecních pastvin „V Jamkách“. Všechny stromky dodal iniciátor zdarma. Díky Beranovu vlivu prošla obec také elektrifikací, byla zbudována kanalizace a moderní vodovod.<ref>SANKOT, Jiří. Historie Plzeňska a Šumavy. ''Rudolf Beran a Strakonicko.'' [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.sankot.cz/rudolf-beran/rudolf-beran-a-strakonicko.</ref> == Literatura==

Rudolf Beran: Porovnání verzí