Rudolf Beran: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: {{Autoritní data}}
editace obsah
značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 35:
'''Rudolf Beran''' ([[28. prosinec|28. prosince]] [[1887]] [[Pracejovice]] <ref name="matrika">[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/7435/120 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[28. únor]]a [[1954]] [[Věznice Leopoldov|Leopoldov]]) byl [[Češi|český]] agrární politik a [[Druhá republika|druhorepublikový]] česko-slovenský ministerský předseda.
 
== ŽivotOsobní život ==
Rudolf Beran vystudoval vyšší hospodářskou školu ve [[Strakonice|Strakonicích]]. Od roku [[1906]] působil v [[Praha|Praze]] v sekretariátu agrární strany a od roku [[1909]] byl tajemníkem agrárního dorostu.
 
=== LiteraturaNarození ===
Již v roce [[1915]] se stal generálním tajemníkem strany. Po vzniku samostatného státu zasedl v Národním shromáždění, kde byl poslancem až do roku [[1939]]. V letech 1918 – [[1933]] byl Beran ústředním tajemníkem strany, kde se osvědčil a pomohl rozšířit síť místních organizací strany a organizací s agrárníky úzce spjatými. V roce 1933 se stal Rudolf Beran místopředsedou strany a v roce [[1935]] dokonce jejím předsedou. Ve své straně patřil mezi odpůrce politiky [[Hrad (politika)|Hradu]] a v roce 1935 se neúspěšně snažil zabránit volbě [[Edvard Beneš|Eduarda Beneše]] československým prezidentem a spolu se stranami takzvaného [[Prosincový blok|Prosincového bloku]] prosadit kandidáta pravicového.{{Doplňte zdroj}}
Rudolf
Beran se v jihočeské vsi Pracejovice narodil 28. 12. 1887. Jeho otec byl
místní rolník a hostinský. Beran vystudoval vyšší hospodářskou školu ve
Strakonicích a již jako mladík byl činný v agrárnických hnutích.[1]
Později vstoupil do agrární strany.
 
Disponoval
Po přijetí [[Mnichovská dohoda|Mnichovského diktátu]] se stal v obtížné situaci [[Druhá republika|druhé republiky]] Rudolf Beran jedním z nejvýznamnějších představitelů země. Výrazně se angažoval při vzniku [[Strana národní jednoty|Strany národní jednoty]], která sjednotila všechny české nelevicové strany a část [[Česká strana národně sociální|národních socialistů]], podílel se na výběru a následné volbě [[Emil Hácha|Emila Háchy]] za prezidenta republiky a především byl od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1938]] předsedou česko-slovenské vlády.
vynikajícími řečnickými schopnostmi, které mu pomáhaly prosadit se na
venkovských schůzích. Před samotným vstupem do politiky sám hospodařil na
statku svého otce.[2]
 
Politickým
Po okupaci země zůstal ještě krátký čas v čele vlády, přestože již 15. března podala jeho vláda demisi. Sám Beran se v den okupace psychicky zhroutil a uvažoval o sebevraždě. Na konci dubna [[1939]] byl vystřídán [[Alois Eliáš|Aloisem Eliášem]] (který byl později popraven). V té době odešel do ústraní na svůj statek v Pracejovicích, o jehož hospodářství se i během své aktivní politické kariéry vždy staral. Během té doby udržoval kontakty s představiteli českého odboje a odboj i finančně podporoval. V červnu [[1941]] byl Beran zatčen [[Gestapo|gestapem]] a v dubnu [[1942]] v [[Berlín]]ě odsouzen k 10 letům vězení a finančnímu trestu 100 000 RM za napomáhání k velezradě. V prosinci 1943 byl však z vězení propuštěn a zbytek války strávil v domácím vězení.
vzorem pro Rudolfa Berana byl tehdejší předseda agrárníků Antonín Švehla,
chápal jej jako svého učitele. Není tedy divu, že ho po nějakém čase
v čele strany vystřídal.
 
== Rodina ==
Ihned po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl [[19. květen|19. května]] [[1945]] opět zatčen a 21. dubna [[1947]] ve zmanipulovaném politickém procesu lidovým soudem odsouzen ke dvaceti letům vězení a propadnutí veškerého jmění za údajnou protinárodní činnost. Paradoxem je, že soud zároveň uznal i jeho odbojovou činnost.
 
Se
Beran prošel množstvím věznic jak za protektorátu, tak po roce 1945. Vězni, kteří se s ním setkali, na něj vzpomínají jako na čestného a charakterního člověka, který vždy dokázal druhé povzbudit a pozoruhodně překonával veškeré útrapy nacistických a komunistických kriminálů. Sám o sobě říkal, že má svědomí čisté, a když mu byla nabídnuta možnost útěku z vězení, kterou zorganizovali jeho přátelé, odmítl s poukazem na to, že dozorce, který má rodinu, by byl tvrdě potrestán.
svou ženou Marií měl dva syny, staršího Rudolfa a mladšího Břetislava. Manželka
Beranovi zůstala věrná i během jeho dlouhodobého pobytu ve vězení, ačkoli sama
byla stíhána a na 6 let komunistickým režimem taktéž odsouzena.[3]
 
== Osobnost
Zemřel v roce [[1954]] v krutých podmínkách [[věznice Leopoldov]].
a politika ==
 
Jako
== Rodina ==
vlastizrádce začal být Beran vnímán po svém neuváženém činu v roce 1938,
V roce 1914 se oženil a s manželkou měl syny Rudolfa Berana a Břetislava Berana.
tehdy navrhoval, aby československá vláda přijala do svých řad zástupce
Sudetoněmecké strany Konrada Henlaina.[4]
 
Německá
== Odkazy ==
okupace z 15. března 1935 znamenala v Beranově životě zásadní zlom,
=== Literatura ===
byl zničen, zrazen, apaticky ležel doma v posteli.[5]
* {{Citace monografie | příjmení = Burianec | jméno = Jaroslav | titul = Rudolf Beran, oběť komunistické msty | vydavatel = Rostislav Janošík | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 298 | isbn = 978-80-904076-1-9}}
 
* {{Citace monografie | příjmení = Gebhart | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Gebhart | příjmení2 = Kuklík | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = Jan Kuklík (historik) | titul = Druhá republika 1938–1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2004 | počet stran = 315 | isbn = 80-7185-626-6}}
Po
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol. | vydání = 2 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 467 | isbn = 80-85983-44-3 | strany = 41–43}}
ukončení funkce předsedy vlády odešel z politického a veřejného života,
* {{Citace monografie | příjmení = Kosatík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kosatík | titul = Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 280 | isbn = 978-80-204-2307-8}}
udržoval však kontakty s částí protektorátní reprezentace i domácího odboje,
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 47}}
který též finančně podporoval.[6]
* {{Citace monografie | příjmení = Rokoský | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | titul = Rudolf Beran a jeho doba : vzestup a pád agrární strany | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 912 | isbn = 978-80-7429-067-1}}
 
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J | vydavatel = Paseka ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 634 | isbn = 80-7185-245-7 | strany = 85–86}}
 
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 376–477 | isbn = 80-7277-299-6 | strany = 414–415}}
 
[1]
''Ústav pro
studium totalitních režimů: Rudolf Beran'' [online]. © 2008-2014
[cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/cs/audio-archiv-zivotopisy#beran
 
[2]
''Totalita.cz:
Rudolf Beran '' [online]. © 1999 - 2015 [cit. 2015-01-30].
Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_beranr.php
 
[3] ZÍDEK, Petr. Beranová:
Bohatá nevěsta dožila kvůli komunistům v exilu. ''Lidovky.cz. ''[online].
2011 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/beranova-bohata-nevesta-dozila-kvuli-komunistum-v-exilu-pkb-/lide.aspx?c=A111020_210339_lide_OGO
 
[4] ''Ústav pro studium totalitních
režimů: Rudolf Beran'' [online]. © 2008-2014 [cit. 2015-01-29].
Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/cs/audio-archiv-zivotopisy#beran
 
[5] ROKOSKÝ,
Jaroslav. „Rudolfe, hlavu vzhůru...“: Osudný 15. březen 1939 a premiér Rudolf
Beran. ''Paměť a dějiny''. 2009. Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad0901/011-020.pdf
 
[6] ''Totalita.cz: Rudolf
Beran. ''[online].
© 1999 - 2015 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_beranr.php
 
== Odkazy ==
 
=== Preference ===